Krátká řada biochemických testů

Identifikaci střevních bakterií (v rámci čeledi Enterobacteriaceae) provádíme na základě biochemických vlastností jednotlivých rodů. Používáme k tomu krátkou řadu biochemických reakcí. Je to řada zkumavek, ve kterých probíhají různé biochemické testy. Souhrn výsledků je vždy charakteristický pro určitý rod. Mezi testy patří: zkvašování glukózy, tvorba H₂S, tvorba ureázy, Simmonsův citrát a tvorba indolu.

Zkvašování glukózy + tvorba plynu[upravit | editovat zdroj]

Roztok glukózy s bromthymolovou modří + plynovka
Princip: v reakci se využívá změny pH při zkvašování cukrů + plynovka je ve zkumavce dnem vzhůru, pokud bakterie produkuje plyn, nahromadí se v ní a vytvoří bublinku.
Výsledek:
- Pozitivní s bublinkou – žlutá (zkvašení glukózy) + bublinka;
- pozitivní bez bublinky – žlutá (zkvašení glukózy)
- negativní – zelenomodrá (bez kvašení).

Tvorba H₂S[upravit | editovat zdroj]

Hajnyho půda (indikátor citrát železitanoamonný)
Princip: vyloučení sulfidu olova způsobí zčernání půdy.
Výsledek:
- pozitivní – zčernání;
- negativní – červená, žlutá.

Tvorba ureázy[upravit | editovat zdroj]

Půda s močovinou
Princip: ureáza produkovaná bakteriemi rozkládá močovinu v půdě, dochází k alkalizaci prostředí a zrůžovění půdy.
Výsledek:
- pozitivní: zrůžovění půdy;
- negativní: zelená, žlutá barva.

Simmonsův citrát[upravit | editovat zdroj]

Půda s citrátem sodným a bromthymolovou modří jako indikátorem
Princip: bakterie využívají citrát sodný jako zdroj uhlíku, dochází k uvolnění amoniaku, to vede k alkalizaci prostředí a zmodrání půdy
Výsledek:
- pozitivní: zmodrání půdy;
- negativní: zelená, žlutá barva.

Tvorba indolu[upravit | editovat zdroj]

Hottingerův bujón (obsahuje tryptofan) + Ehrlichovo (paradimethylaminobenzaldehyd) nebo Kovácsovo činidlo
Princip: z tryptofanu vzniká činností bakterií indol, jehož přítomnost prokážeme přidáním činidla.
Výsledek:
- pozitivní: červený prstenec na hladině;
- negativní: žlutý prstenec.

Rozlišení nejdůležitějších bakterií^[1][upravit | editovat zdroj]

	Rozlišení nejdůležitějších bakterií
	glukóza	laktóza	sacharóza	manitol	urea	sirovodík	indol
Escherichia Coli	+p	+	+,-	+	-	-	+
Citrobacter freundii	+p	+,-	-,+	+	-	+	-
Klebsiella pneumoniae	+p	+	+	+	+	-	-
Enterobacter aerogenes	+p	+	+	+	-	-	-
Proteus mirabilis	+p	-	v	-	+	+	-
Proteus vulgaris	+p	-	+	-	+	+	+
Morganella morganii	+p,+	-	-	-	+	-	+
Providentia rettregi	+p,+	-	v	+,-	+	-	+
Salmonella typhi	+	-	-	+	-	+	-
ostatní salmonely	+p	-	-	+	-	+	-
Shigella	+	-	-	+,-	-	-	+,-
Serratia	+p	-	+	+	v	-	-
Yersenia enterocolitica	+	-	+	+	+	-	-

fermentace s tvorbou plynu...+p
fermentace bez tvorby plynu...+
negativní reakce...-
rozličné výsledky...v

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 262. ISBN 8023802976.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.

ŠMÍROVÁ, Václava. Úvod do lékařské mikrobiologie. - vydání. -.

-Praktika 2. LF [online]. [cit. 2011-12-16]. <http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/ulm/praktika.htm>.

[1] BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 262. ISBN 8023802976.

[1]