Krátká řada biochemických testů

Z WikiSkript

Identifikaci střevních bakterií (v rámci čeledi Enterobacteriaceae) provádíme na základě biochemických vlastností jednotlivých rodů. Používáme k tomu krátkou řadu biochemických reakcí. Je to řada zkumavek, ve kterých probíhají různé biochemické testy. Souhrn výsledků je vždy charakteristický pro určitý rod. Mezi testy patří: zkvašování glukózy, tvorba H2S, tvorba ureázy, Simmonsův citrát a tvorba indolu.

Zkvašování glukózy + tvorba plynu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Roztok glukózy s bromthymolovou modří + plynovka
  • Princip: v reakci se využívá změny pH při zkvašování cukrů + plynovka je ve zkumavce dnem vzhůru, pokud bakterie produkuje plyn, nahromadí se v ní a vytvoří bublinku.
  • Výsledek:
    • Pozitivní s bublinkou – žlutá (zkvašení glukózy) + bublinka;
    • pozitivní bez bublinky – žlutá (zkvašení glukózy)
    • negativní – zelenomodrá (bez kvašení).

Tvorba H2S[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hajnyho půda (indikátor citrát železitanoamonný)
  • Princip: vyloučení sulfidu olova způsobí zčernání půdy.
  • Výsledek:
    • pozitivní – zčernání;
    • negativní – červená, žlutá.

Tvorba ureázy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Půda s močovinou
  • Princip: ureáza produkovaná bakteriemi rozkládá močovinu v půdě, dochází k alkalizaci prostředí a zrůžovění půdy.
  • Výsledek:
    • pozitivní: zrůžovění půdy;
    • negativní: zelená, žlutá barva.

Simmonsův citrát[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Půda s citrátem sodným a bromthymolovou modří jako indikátorem
  • Princip: bakterie využívají citrát sodný jako zdroj uhlíku, dochází k uvolnění amoniaku, to vede k alkalizaci prostředí a zmodrání půdy
  • Výsledek:
    • pozitivní: zmodrání půdy;
    • negativní: zelená, žlutá barva.

Tvorba indolu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hottingerův bujón (obsahuje tryptofan) + Ehrlichovo (paradimethylaminobenzaldehyd) nebo Kovácsovo činidlo
  • Princip: z tryptofanu vzniká činností bakterií indol, jehož přítomnost prokážeme přidáním činidla.
  • Výsledek:
    • pozitivní: červený prstenec na hladině;
    • negativní: žlutý prstenec.

Rozlišení nejdůležitějších bakterií[1][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozlišení nejdůležitějších bakterií
glukóza laktóza sacharóza manitol urea sirovodík indol
Escherichia Coli +p + +,- + - - +
Citrobacter freundii +p +,- -,+ + - + -
Klebsiella pneumoniae +p + + + + - -
Enterobacter aerogenes +p + + + - - -
Proteus mirabilis +p - v - + + -
Proteus vulgaris +p - + - + + +
Morganella morganii +p,+ - - - + - +
Providentia rettregi +p,+ - v +,- + - +
Salmonella typhi + - - + - + -
ostatní salmonely +p - - + - + -
Shigella + - - +,- - - +,-
Serratia +p - + + v - -
Yersenia enterocolitica + - + + + - -
  • fermentace s tvorbou plynu...+p
  • fermentace bez tvorby plynu...+
  • negativní reakce...-
  • rozličné výsledky...v

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 262. ISBN 8023802976.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
  • ŠMÍROVÁ, Václava. Úvod do lékařské mikrobiologie. - vydání. -.