Léčiva k terapii dny

Z WikiSkript

Léčiva užívaná v terapii dny se dělí na:

  • Léčiva užívaná u akutního záchvatu.
  • Léčiva užívaná k prevenci záchvatů dny.
  • Léčiva zvyšující vylučování kyseliny močové – urikosurika.
  • Léčiva inhibující syntézu kyseliny močové.

Dna[upravit | editovat zdroj]

Krystaly kyseliny močové ve fluorescenčním mikroskopu

Dna je chronická porucha metabolismu purinů spojena se zvýšenými plasmatickými koncentracemi kyseliny močové a s ukládáním krystalů natriummonourátu do kloubů, dalších částí pohybového ústrojí a jiných tkání (např. ušních boltcůdnavé tofy). Akutní zánět je reakcí organismu na krystaly v kloubním prostředí, kde jsou fagocytovány a vedou k zánětlivé reakci, zprostředkované především neutrofilními leukocyty. Zánětlivá reakce pak vede k degeneraci postižených kloubů.

Primární dna[upravit | editovat zdroj]

Je geneticky podmíněná porucha metabolismu purinů. Nejčastěji se jedná o defekt funkce enzymu zvaného hypoxantin-guanin-fosforibosyltransferáza, která se projeví jako tzv. Lesch-Nyhanův syndrom.

Sekundární dna[upravit | editovat zdroj]

Vzniká jako následek zvýšeného rozpadu buněk (např. u terapie cytostatiky) nebo sníženého vylučování urátu močí.

Klinické projevy dny[upravit | editovat zdroj]

Akutní dnavý záchvat se projevuje náhle vzniklou, prudkou bolestí postiženého kloubu, ten je oteklý, začervenalý a kůže nad ním je napjatá. Nejčastější lokalizací je kořenový kloub palce dolní končetiny – tzv. podagra. Dále jsou často postiženy i klouby nártu, kotníků, kolen.

Dnavé tofy na lokti

Chronické projevy typicky zahrnují výskyt tzv. dnavých tof, což jsou bělavá depozita krystalů kyseliny močové, která se nejčastěji nacházejí v ušních boltcích.

Terapie dny[upravit | editovat zdroj]

Cílem dlouhodobé antiuratické léčby je předcházení akutním záchvatům a snížení koncentrací kyseliny močové (zlepšením jejího vylučování a inhibicí syntézy).

Léčba akutních záchvatů[upravit | editovat zdroj]

Nesteroidní protizánětlivé látky[upravit | editovat zdroj]

  • U akutního záchvatu se používají především k tlumení prudké bolesti.
  • Z důvodu relativně málo nežádoucích účinků se podávají také v období mezi záchvaty.
  • Kromě inhibice cyklooxygenázy potlačují fagocytózu urátových krystalů a některé látky působí urikosuricky, to je zvyšují vylučování kyseliny močové ledvinami.
  • Jelikož akutní bolest u dnavého záchvatu vyžaduje jen krátkodobou léčbu, můžeme kromě relativně bezpečných přípravků (ibuprofen, naproxen, diclofenac) použít i toxičtější a účinnější (indometacin, piroxikam).

Kolchicin[upravit | editovat zdroj]

  • Mitotický jed, který vazbou na tubulin brání jeho polymeraci do mikrotubulů a tím inhibuje buněčné dělení, mobilitu a migraci leukocytů do postiženého kloubu.
  • Vede i k potlačení fagocytózy urátových krystalů buňkami imunitního systému.
  • Musí se začít podávat již ve stádiu prodromů, pozdější aplikace je méně účinná.
  • Podává se p.o. každé 2–4 hodiny a to až do vymizení obtíží nebo do objevení se průjmu (ten je totiž známkou těžkého poškození střevní mukózy).

Kortikoidy[upravit | editovat zdroj]

  • Podávají se jen při neúčinnosti předchozí léčby a to intramuskulárně nebo intraartikulárně.

Léčiva užívaná k prevenci dny[upravit | editovat zdroj]

Urikosurika[upravit | editovat zdroj]

  • Probenecid a Benzbromaron
  • Jsou to látky inhibující zpětnou tubulární resorpci kyseliny močové.
  • Tím dochází ke zvýšení jejího vylučování a snížení obsahu v organismu.
  • Léčba vede k vychytávání urátu z tkání, především kloubů, a tím významně předchází vzniku akutní artritidy.
  • Na začátku léčby však může dojít, díky vyplavování urátu z tkání, k provokaci akutního záchvatu.
  • Proto by se s touto terapií mělo začít až po 2–3 týdnech od zvládnutí akutní dny.

Léčiva inhibující syntézu kyseliny močové[upravit | editovat zdroj]

  • Účinek allopurinolu je založen na tom, že hypoxantin a xantin jsou rozpustnější ve vodě než kyselina močová, a tedy se snáze eliminují močí.
  • Tento lék na začátku terapie může snižovat vylučování urátu ledvinami a tak provokovat vznik akutní dny.
  • Na rozdíl od urikosurik brání hyperurikémii i při onkologické léčbě.
  • Nikdy se však nesmí kombinovat s cytostatiky na bázi purinů (azathioprim, 6-merkaptopurin), kde by došlo k inhibici jejich metabolismu a hrozila by toxicita.
  • Febuxostad
  • Patří, stejně jako allopurinol, mezi kompetitivní inhibitory xantinoxidázy, ale vykazuje k enzymu vyšší afinitu a je lépe snášen. Do praxe uveden v první polovině roku 2012.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.