Lactobacillus

Z WikiSkript

Lactobacillus spp.
Lactobacillaceae
Lactobacillus
Laktobacily v okolí vaginální epiteliální buňky
Laktobacily v okolí vaginální epiteliální buňky
Morfologie G+ tyčky
Vztah ke kyslíku anaerobní
Výskyt součást slizniční flóry vagíny žen ve fertilním věku
Onemocnění potenciálně patogenní, mohou být součástí smíšených anaerobních infekcí
Terapie penicilin, gentamycin
MeSH ID D007778

Lactobacillus spp. je skupina grampozitivních, nesporulujících, anaerobních tyčinek.

Význam a využití[upravit | editovat zdroj]

Laktobacily se vyskytují v mikroflóře člověka, zejména tvoří slizniční flóru vagíny žen ve fertilním věku. Jde o směs laktobacilů, která bývá často nazývaná Döderleinův laktobacil. Tyto bakterie vytváří kyselé prostředí vagíny fermentací glykogenu z rozpadajících se epitelií na kyselinu mléčnou. Toto nízké pH chrání sliznici před osídlením jinými mikroorganismy. Kromě toho můžou produkovat H2O2, kterým také inhibují jiné bakterie. Množství laktobacilů závisí na dostatečné sekreci glykogenu. Ta je zase závislá na sekreci estrogenu, hormonální poruchy tedy mohou způsobit vznik kolpitidy.

Laktobacily (např. Lactobacillus helveticus) se využívají ke konzervaci potravin, a to ke kvašení zelí a okurek nebo v mléčném průmyslu na výrobu jogurtů, sýrů a acidofilního mléka.

Biochemické vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

Většina laktobacilů fermentuje glukózu a laktózu na laktát a odtud pochází i jejich název.

Patogenita[upravit | editovat zdroj]

Laktobacily jsou považovány za nepatogenní. Některé druhy však byly izolované z krve pacientů s endokarditidou či sepsí a ze smíšených anaerobních infekcí. Je tedy možné, že jde o potenciální patogeny.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

CAVE!!! Jsou rezistentní na vankomycin.

Při terapii se užívá velkých dávek penicilinu a gentamycinu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.