Ledviny
Z WikiSkript
(přesměrováno z Ledvina)
Stavbou jsou ledviny složenou tubulózní žlázou, kde každý z tubulů nese označení nefron. Nefron dále funkčně navazuje na sběrací a odvodné kanálky.
Ledvina má specificky fazolovitý tvar, kde rozeznáváme:
- facies anterior,
- facies posterior,
- extremitas superior,
- extremitas inferior,
- margo lateralis et medialis.
Na margo medialis nacházíme vchlípené místo, hilum renale.
Rozměry ledviny jsou (délka) 10–12 cm X (šířka) 5–6 cm X (tloušťka) 3,5–4 cm. Jedna ledvina je schopná při defektu druhostranné ledviny zastat její funkci.
Stavba ledviny[upravit | editovat zdroj]
- Capsula fibrosa,
- cortex renalis,
- medulla renalis.Podrobnější informace naleznete na stránce Funkce ledvin.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
- Tvorba primární moči a úprava na definitivní moč (hypertonický);
- exkrece moči (hlavně močovina), metabolity;
- udržování homeostázy, regulace acidobazické rovnováhy;
- endokrinní funkce (renin, erytropoetin, 1,2-dihydroxycholekalciferol);
- regulace objemu vody v těle;
- vylučování toxických látek, léků a jiných metabolitů;
- regulace krevního tlaku.
Regulační mechanismy[upravit | editovat zdroj]
- Autonomní nervy (hlavně vliv na kontraktilitu cév);
- endokrinní regulace (základem je juxtaglomerulární aparát).
Kompenzační mechanismy[upravit | editovat zdroj]
- Myogenní autoregulace – céva reaguje na změnu tlaku – při poklesu tlaku nastává dilatace vas afferens a při zvýšení tlaku vazokonstrikce. Myogenní regulace je zprostředkována pomocí endotelinů.
- Renin – aldosteron – angiotenzinový systém – patří sem buňky juxtaglomerulárního aparátu (JGA) ledvin. Ten je tvořen třemi druhy buněk:
- juxtaglomerulární buňky;
- buňky macula densa – registrují změnu koncentrace iontů;
- juxtaglomerulární mesangiální buňky. JGA produkuje renin (podnětem k jeho syntéze je pokles tlaku ve vas afferens anebo snížení koncentrace iontů), který umožňuje přeměnu angiotenzinogenu na
angiotenzin I., který se vlivem ACE (angiotensin-converting enzyme) přemění na angiotenzin II. Ten má vazokonstrikční vlastnosti hlavně ve vas efferens. Kromě toho stimuluje i tvorbu aldosteronu (ALD).
- ovlivňuje filtrační frakci – filtrační frakce je poměr mezi glomerulární filtrací a přítokem plazmy v ledvinách (fyziologicky cca 15–20 %).
Cévy ledvin[upravit | editovat zdroj]
- Krevní oběh ledvin tvoří asi 20 % minutového srdečního výdeje – tento velký přítok má větší funkční význam než oběh, který ledvinám přivádí živiny. Vysoký tlak ve vas afferens převyšuje onkotický tlak v celém glomerulu.
- Skimming effect – oddělení erytrocytů od plazmy. Erytrocyty prochází přes širší sinusy a plazma se filtruje kapilárami.
- Tepny
- A. renalis dextra et sinistra – každá se dělí na rami anteriores (nakonec 4 větve pro přední 4 segmenty ledvin) a ramus posterior (pro zadní segment).
- A. renalis accesoria – vyskytuje se v 30 %.
- Větvení pro kůru: arteriae lobares, arteriae interlobares, arteriae arcuatae, arteriae interlobulares – z nich arteriae glomerulares afferentes/efferentes, peritubulární kapilární řečiště.
- Větvení pro dřeň: základem jsou arteriae glomerulares efferentes, dále arteriae rectae.
- Žilní odtok
- Žíly z kůry: venulae stellatae – peritubulární kapilární řečiště – venae interlobulares – venae arcuatae – venae interlobares – vena renalis.
- Žíly dřeně: venulae rectae – venae arcuatae.
- Lymfa
- Lymfa se sbírá do tří pletení, z prostoru peritubulárního, subkapsulárního a z capsula adiposa, a přichází do nodi lymphatici lumbales.
- Nervy
- přichází z plexus renalis = pleteň sympatických, parasympatických a senzitívních vláken jdoucích okolo a. renalis. Autonomní vlákna mají vazomotorickou funkci, senzitivní vlákna inervují hlavně capsula fibrosa, takže vlastní parenchym je prakticky necitlivý.
Poloha a fixace ledvin[upravit | editovat zdroj]
- Jsou uložené v retroperitoneálním prostoru ve výšce Th12–L2, horní třetina leží na bránici, dolní dvě třetiny na m. quadratus lumborum;
- pravá bývá posunutá asi o polovinu délky obratle níže;
- hilum renale se skeletotopicky promítá do úrovně L1.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Ledvina (histologický preparát)
- Nefron
- Funkce ledvin v udržování acidobazické rovnováhy
- Tubulární procesy
- Průtok krve ledvinami a jeho autoregulace
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- MAREKOVÁ, Mária, R ORAVSKÝ a A PAVLÍKOVÁ, et al. Multidisciplinárny pohľad na obličky [online]. Portál Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, ©2011. Poslední revize 2011-11-25, [cit. 2011-11-25]. <https://portal.lf.upjs.sk/clanky.php?aid=134>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.
- GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.