Legislativní požadavky pro zacházení se zdroji ionizujícího záření

Z WikiSkript

Zákony a vyhlášky[upravit | editovat zdroj]

  • Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v posledním znění zákon č. 13/2002 Sb.,
  • vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.,
  • vyhláška č. 147/1997 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti,
  • vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti,
  • Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon
  • ... a další.

Klasifikace zdrojů ionizujícího záření[upravit | editovat zdroj]

Pojmy[upravit | editovat zdroj]

  • Aplikující odborník: Lékař či jiný zdravotnický pracovník, který v rozsahu své kvalifikace dané zvláštními právními předpisy má klinickou odpovědnost za lékařské ozáření. Lékař radiodiagnostického oddělní rozhoduje o event. neprovedení vyšetření spojeného s lékařským ozářením. Radiolog má konečné slovo!.
  • Indikující lékař: Lékař indikující lékařské ozáření podle zvláštního právního předpisu.
  • Lékařské ozáření: Lze provést pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím riziko z ozáření.

Zkoušky radiodiagnostických zařízení[upravit | editovat zdroj]

  • Přejímací zkoušky: při přejímání přístroje, provádí osoba s povolením SÚJB.
  • Zkoušky dlouhodobé stability: 1x za rok, provádí osoba s povolením SÚJB.
  • Zkoušky provozní stálosti: provádějí se častěji, provádí sám provozovatel.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. §4-7. Dostupné také z URL <https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3932>.