Levostranná srdeční katetrizace

Z WikiSkript

Levostranná srdeční katetrizace je nejpřesnější vyšetřovací metoda ICHS.

  • nejčastěji za skiaskopické kontroly retrográdně přes aortu + její větve,
  • v místní anestezii punktujeme arteria femoralis / arteria radialis → zavedeme vodící drát a po něm zavaděč (Seldingerova technika) → vlastní diagnostické katétry zavádíme po vodiči přes zavaděč do odstupu arteria coronaria dextra et sinistra + do levé komory,
  • výjimečně levostranná transseptální katetrizace: cévku zavedeme přes femorální žílu do pravé síně → punktujeme mezisíňové septum + vzniklým otvorem pronikneme do levé síně, příp. levé komory,
  • k levostranné srdeční katetrizaci patří:
  1. selektivní koronarografie + levostranná ventrikulografie – nástřik věnčitých tepen + levé komory rentgenkontrastní látkou,
  2. tonometrie – měření tlaků v levé komoře + v aortě, určení tlakových gradientů přes mitrální + aortální chlopeň,
  3. oxymetrie – odběr krve z jednotlivých oddílů srdce (stanovení saturace krve kyslíkem) k rozpoznání zkratů.

Selektivní koronarografie[upravit | editovat zdroj]

  • Široce používaná metoda k posouzení morfologického nálezu na věnčitých tepnách / aortokoronárních bypassech,
  • určujeme stupeň zúžení věnčité tepny – v % (průsvit tepny v zúženém místě / v nejbližším nepostiženém místě),
  • významné je zúžení > 50%,
  • dále posuzujeme: typ stenóz, přítomnost kolaterál, kalcifikací, vývojových abnormalit,
  • indikace: podezření na závažné postižení věnčitých tepen, posudkové + diferenciálně diagnostické důvody, po transplantaci srdce,
  • relativní kontraindikace: aktivní infekce, těžká anémie, rozvrat vnitřního prostředí, těžká nekontrolovatelná hypertenze, krvácení, závažné poruchy krevní srážlivosti, nesouhlas nemocného s následující revaskularizací.

Levostranná ventrikulografie[upravit | editovat zdroj]

  • Stanovujeme regionální + globální systolickou funkci levé komory,
  • v současnosti ji lze nahradit ECHO → provádíme jen v souvislosti se selektivní koronarografií,
  • hodnocení hybnosti jednotlivých částí levé komory:
  1. normokineze (normální stažlivost),
  2. hypokineze,
  3. akineze (sledovaná část levé komory se nestahuje),
  4. dyskineze (abnormální vyklenování části stěny levé komory během systoly),
  • ejekční frakce (EF) – vyjadřuje globální systolickou funkci levé komory; norma: > 55 %
  • EF = (EDV – ESV) / EDV. 100 %.

Komplikace levostranné srdeční katetrizace[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.