Medulla spinalis

Z WikiSkript

Páteřní mícha, která je ústředím jednoduchých reflexů, probíhá páteřním kanálem ve výši C1–L2 a je obalena míšními obaly (jako mozek). Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní míšní nervy. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna.

  • Délka 40 až 50 cm
  • Hmotnost 30 až 50 g

Cauda equina (koňský chvost)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Svazek nervů pokračující po konci míchy. Tvořen bílou a šedou hmotou.

Bílá hmota[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Řez míchou – oblasti
Řez míchou – dráhy bílé hmoty
Míšní dráhy
  • Funiculus lateralis, anterior a posterior – provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů.
  • Fissura mediana anterior – přední zářez mezi předními rohy.
  • Sulcus medianus posterior (zadní zářez).
  • Sulcus anterolateralis – vystupují z něj vlákna předních kořenů míšních.
  • Sulcus posterolateralis – výstup vláken zadních kořenů míšních.

Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů).

Šedá hmota[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Uspořádána do tvaru H, tvořená nakupením neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce columnae anteriores, laterales a posteriores (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanálek – canalis centralis.

Míšní segmenty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mícha je rozdělena na míšní segmenty. Míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční).

Míšní kořeny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kořenová vlákna, fila radicularia ventralia, vycházejí ze sulcus ventrolateralis a spojují se do předních míšních kořenů – radices anteriores. Z dorzální části míchy vystupují fila radicularia dorsalia a spojují se do zadních míšních kořenů – radices dorsales. Kořeny vstupují do foramen intervertebrale a spojují se do nervus spinalis. Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna. Z hlediska funkce jsou přední míšní kořeny motorické a zadní míšní kořeny senzitivní.

Míšní reflexy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Míšní reflexy.

Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk.

Má 5 částí:

  1. receptor, čidlo;
  2. dostředivá dráha (senzitivní);
  3. CNS;
  4. odstředivá dráha (motorická);
  5. efektor.

Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů.

Schéma větvení míšního nervu
Chipaultovo pravidlo

Míšní nervy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Plexus cervicalis (krční pleteň)
    • senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku;
    • př. nervus phrenicus – brániční nerv.
  • Plexus brachialis (pažní pleteň)
    • vlákna z C4–Th1;
    • nervy inervují horní končetinu;
    • z této pleteně odstupují např. nervus radialis, nervus ulnaris.
  • Hrudní nervy
    • vedou v mezižeberních prostorech;
    • nevytvářejí žádné pleteně;
    • inervují stěnu hrudníku.
  • Plexus lumbalis (bederní pleteň)
    • vlákna L1–L5;
    • inervuje kůži a svaly břicha, stehna a pánve;
    • nejsilnější nerv z této pleteně je nervus femoralis.
  • Plexus sacralis (křížová pleteň)
    • nejsilnější pleteň;
    • vede vlákna ze segmentů S1–S5;
    • inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec,nohu;
    • do této pleteně náleží nejsilnější nerv v lidském těle nervus ischiadicus (sedací nerv).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. ANATOMIE 3. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha : Grada, 2004. 692 s. ISBN 80-247-1132-X.