Mikrovlnná diatermie

Z WikiSkript


V případě mikrovlnné diatermie jsou kmitočty 2,45 GHz a vlnová délka 12,5 cm. Tento princip je nejběžněji využíván v domácnostech v mikrovlnných troubách. Zdrojem centimetrových vln jsou speciální elektronky nazývané magnetotrony. Výhodou tohoto druhu diatermie je to, že tkáň, která disponuje větším obsahem vody (např. svalová tkáň) se zahřeje na daleko vyšší teplotu než okolní tkáně. Elektromagnetické vlny mají velmi malou hloubku prostupnosti a jsou tedy ideální pro ošetření povrchových tkání. Tento typ terapie je brán v některých praxích jako vhodnější alternativa krátkovlnné terapie z hlediska přesnějšího zacílení a jednodušší aplikaci. Vhodnější je účinná produkce tepla ve svalech, která je navýšena oproti krátkovlnné o 100-150 %, avšak s polovičním zatížením kůže. Teplota po použití tohoto typu diatermie se v místě aplikace pohybuje mezi 41-45 °C. V porovnání s krátkovlnnou diatermii zde probíhá ohřev v celém radiačním poli.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.