Mozeček (histologie)

Z WikiSkript

Mozeček je tvořen šedou a bílou hmotou. Šedá hmota je rozdělena do dvou systémů a to na kůru a jádra. Bílá kůra vyplňuje prostor mezi cortexem a jádry. Na řezu vytváří typický obraz zvaný jako arbor vitae.

Šedá hmota − kůra[upravit | editovat zdroj]

Mozeček − menší zvětšení

Cortex mozečku je rozdělen do tří vrstev. Svrchní vrstva – stratum moleculare, střední vrstva – stratum gangliosum a nejhlubší vrstva – stratum granulosum. Pro každou z těchto vrstev je typická přítomnost buněčných těl a nervových vláken.

Stratum moleculare[upravit | editovat zdroj]

Povrchová vrstva kůry mozečku. Obsahuje malé množství buněk – košíčkové a malé hvězdicovité neurony.

Hvězdicovité buňky se nacházejí spíše v horních vrstvách. Jejich dendrity probíhají kolmo na folia cerebelli (shodně s dendrity Purkyňových buněk). Axony tvoří synapse s dendrity Purkyňových buněk (inhibiční).

Košíčkové buňky jsou uloženy spíše hlouběji. Jejich dendrity mají stejný směr jako dendrity hvězdicových buněk. Axony končí na tělech Purkyňových buněk (inhibiční).

Z vláken jsou zde přítomna vlákna paralelní, což jsou axony granulárních buněk. Větví se do písmene T. Probíhají kolmo na dendrity Purkyňových a hvězdicových buněk. Končí synapsemi na košíčkových, hvězdicových i Purkyňových buňkách. Působí aktivačně. Další vlákna jsou šplhavá vlákna, která přichází z mozkového kmene a olivárních jader. Na dendrity Purkyňových buněk působí aktivačně.

Dále jsou zde přítomny výběžky Bergmannovy glie (modifikované astrocyty).

Stratum gangliosum[upravit | editovat zdroj]

Prostřední vrstva cortexu. Zde se vyskytují Purkyňovy buňky (multipolární neurony), jejichž dendrity se mnohočetně větví do stratum moleculare. Typické pro tyto buňky je, že se větví v jedné rovině. Axony probíhají skrz stratum granulosum a bílou hmotu až k mozečkovým jádrům.

Také se zde vyskytují košíčkové pleteně − axosomatické synapse (mezi axonem a tělem). Kolaterál axonů košíčkových buněk a Purkyňových buněk.

Stratum granulosum[upravit | editovat zdroj]

Nejhlubší vrstva cerebellárního cortexu. Obsahuje buňky granulární, což jsou drobné neurony. Jejich dendrity se větví a v blízkém okolí tvoří synapse s mechovými vlákny v místech zvaných jako glomeruli cerebellares (skupiny buněk v eosinofilní substanci). Jejich axony pronikají do stratum moleculare, kde aktivují Purkyňovy, hvězdicové i košíčkové buňky.

Další buňky v této vrstvě jsou Golgiho buňky, což jsou o trochu větší neurony, než buňky granulární.

Vlákna, která se zde vyskytují jsou kolaterály axonů Purkyňových buněk a mechová vlákna, což jsou axony jader míchy.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • JARKOVSKÁ, Daniela. Centrální nervový systém [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Zubní lékařství, Všeobecné lékařství, 1.lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 23.11.2011. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.