Myoma uteri

Myomy (leiomyom, angl. fibroid) jsou benigní, monoklonální nádory z hladkých svalových buněk, které vyrůstají ze stěny svaloviny nitrobřišních orgánů. V gynekologii hovoříme o děložním myomu (útvar vyrůstá z myometria), v zažívacím traktu se jedná o myom z hladké svaloviny stěny GIT.

Nejčastěji se s myomem setkáváme v gynekologii – děložní myom. Myomy jsou nejčastějším nezhoubným útvarem ženského genitálního traktu. Prevalence děložních myomů je u žen do 30 let 20–30 % u žen nad 30 let 50 %.

Děložní myomy dosahují velikosti 1 cm až (výjimečně) několika decimetrů. Můžou se vyskytovat solitárně, někdy bývají vícečetné – pak hovoříme o myomatóze.

Myomy jsou zpravidla benigní povahy. Maligní zvrat děložního myomu je ojedinělý.

Myom je hormonálně závislý nádor – obsahuje hormonální receptory – po menopauze nebo po léčbě GnRH analogy myomy regredují.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory výskytu děložních myomů patří genetická predispozice, hormonální vlivy a vlivy okolí.

Klasifikace

Klasifikace děložních myomů je dána jejich lokalizací (myomy submukózní, intramurální, subserózní) a na lokalizaci zpravidla závisí i jejich manifestace.

Uterus myomatosus – uložení 1) subserózní, intraligamentární; 2) intramurální; 3) submukózní; 4) subserózní pendulující; 5) submukózní pendulující intrakavitální; 6) cervikální intramurální; 7) cervikální stopkatý − myoma nascens

Klinický obraz

• Je dán velikostí, lokalizací a počtem myomů;
• nejčastější příznaky – nepravidelné děložní krvácení, bolesti a tlak v podbřišku;
• vyklenující se myom komprimuje endometrium – tím je porušena vaskularizace a stěna se neodlučuje;
• velké subserózní mohou být asymptomatické a obtěžovat až tlakem nebo bolestí z nekrotických změn uvnitř myomu;
• ve fertilním věku může být myom příčinou infertility nebo sterility;
• v těhotenství obvykle myomy rostou rychleji.

Klinický obraz může být zcela asymptomatický (asi 1/3 žen), nebo se projevuje typickými příznaky, jako jsou poruchy menstruačního cyklu: hypermenorhea – nadměrné menstruační krvácení, menorrhagie – prodloužené menstruační krvácení, dysmenorhea – bolestivé menstruační krvácení. U fertilních žen se můžeme setkat s infertilitou – neplodností.

Diagnostika

Uterus myomatosus

Diagnostika je nejčastěji provedena pomoci gynekologického vyšetření, ultrasonografie, hysteroskopie nebo jako operační nález. 

Terapie

Terapie děložních myomů je odvislá od symptomatiky. Konzervativní řešení volíme u asyptomatických myomů (u 1/3 žen stačí pouze sledování) a u žen ve fertilním věku. Při výskytu symptomů je nutné chirurgické odstranění myomu (hysteroskopická myomektomie, laparoskopická myomektomie, laparotomická myomektomie, laparoskopická okluze děložních tepen, embolizace myomů) nebo hysterektomie. V určitých případech může být indikována medikamentózní léčba.

• U mladých žen plánujících těhotenství:
  • konzervativně – tj. odstranit myom a nechat dělohu;
  • laparoskopická či hysteroskopická enukleace;
  • předoperačně lze velké myomy zmenšit agonisty GnRH (léčba 3–5 měsíců).
• Nejčastěji se ale objevují u žen, které již rodičovství neplánují:
  • při velkém krvácení, při bolestech, při rychlém růstu – hysterektomie.

Odkazy

Související články

• Leiomyoma uteri (preparát)

Externí odkazy

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2018-01-06]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

• Děložní myomy (Gynekologická endoskopie, MUDr. Michal Mára)

Použitá literatura

• MÁRA, Michal a Zdeněk HOLUB, et al. Děložní myomy :  Moderní diagnostika a léčba. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1854-5.

• VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 9. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1159 s. ISBN 978-80-7345-202-5.

• HOLUB, Zdeněk a David KUŽEL, et al. Minimálně invazivní operace v gynekologii. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. ISBN 80-247-0834-5.