Nervus vagus

Z WikiSkript

(přesměrováno z N. X)

nervus vagus
bloudivý nerv
Průběh n. vagus
Průběh n. vagus
TA A14.2.01.153
Funkce smíšený nerv, obsahuje vlákna visceromotorická, somatomotorická, somatosenzitivní, viscerosenzitivní a vlákna chuťová
Odstup z Jádra n.  X
Větve r.  meningeus, r. auricularis, rr. pharyngei, r. glomi carotici, n. laryngeus superior, n. laryngeus recurrens, n. laryngeus inferior, rr. cardiaci, rr. bronchiales, rr. pulmonales, plexus oesophageus, rr. gastrici anteriores et posteriores, rr. hepatici, rr. coeliaci
Obraz obrny dysfagie, chraptění, změny krevního tlaku, uchylování uvuly, rinolalie, dysartie, možná i zástava dechu
n. X. výstup z lebky a průběh

Nervus vagus, bloudivý nerv, n. X je největší součástí postranního smíšeného systému. Je to nerv smíšený – obsahuje vlákna visceromotorická, somatomotorická, somatosenzitivní, viscerosenzitivní a vlákna chuťová. Vede parasympatická vlákna k orgánům hrudní a břišní dutiny a doplňuje tak hlavový a sakrální parasympatikus.

Inervace[upravit | editovat zdroj]

  • Visceromotoricky (parasympatikus) jdou vagové větve jako pregangliová vlákna ke gangliím, která jsou umístěna v blízkosti orgánů. Jedná se o orgány v hrudníku a břišní dutině. V gangliích dojde k přepojení a inervaci samotných struktur.
  • Somatosenzitivně přichází vlákna do kořene jazyka, k malé ploše zadní a spodní stěny zevního zvukovod a hornímu úseku boltce, jsou to axony perikaryí uložených v ggl. superius n. vagi.
  • Viscerosensitivně jdou aferentní vlákna k hltanu, hrtanu a orgánům hrudníku a trávicí trubice, až po Cannonův-Boehmův bod. Svůj význam mají i v reflexech a signálech komplexní povahy (nausea, hlad). Axony končí v nucleus tractus solitarii pod spodinou 4. komory.
  • Senzoricky inervuje n. vagus krajinu epiglottis a glossoepiglotickou oblast.

Jádra[upravit | editovat zdroj]

Jádra n. X jsou společná pro celý postranní smíšený systém.

  • Nucleus ambiguus – somatomotorické (branchiomotorické) jádro pro n. IX, X. a radicem cranialem n.XI.
  • Nucleus posterior nervi vagi – visceromotorické jádro.
  • Nucleus tractus solitarii – viscerosenzitivní jádro. Jeho kraniální část je nazývána nucleus gustatorius.
  • Somatosenzitivní vlákna nemají samostatné jádro.

Průběh kmene[upravit | editovat zdroj]

Z mozkového kmene vystupuje pod výstupem n. glossopharyngeus. Jde přes cisterna cerebellomedullaris lateralis. Z lebky vystupuje skrze foramen jugulare. Zde jsou na kmenu nervu ganglia: ganglion jugulare a ganglion nodosum. Dále pokračuje svým průběhem v nervově-cévním svazku krčním − dorzálně mezi a. carotis interna, kaudálněji a. carotis communis a v. jugularis interna. Nerv dále pokračuje vpravo před a. subclavia, vlevo přebíhá bok arcus aortae a vstupuje k jícnu do zadního mediastina.

Kolem jícnu se stáčí za vzniku n. vagus dexter (na zadní straně jícnu) et sinister (na přední straně jícnu).

N. vagus dexter sestupuje před a. subclavia dx., leží za v. brachiocephalica dx. a vpravo od průdušnice.

N. vagus sinister sestupuje mezi a. carotis communis sinistra a a. subclavia, za v. brachiocephalica sin..

Oba nervy se dále větví a vytváří plexus oesophageus. Před vstupem do hiatus oesophageus bránice z něho vznikají trunci vagales anteriores et posteriores. Po průchodu bránicí se nerv dále větví. Vstupuje do plexus coeliacus z něhož vycházejí větve n. X pro jednotlivé orgány dutiny břišní.

Větve[upravit | editovat zdroj]

  1. r. meningeus – z ganglion superius nervi vagi a vrací se zpět přes foramen jugulare do lebky, kde inervuje dura mater
  2. r. auricularis – ganglion superius a spojuje se s vetvičkou z ggl. inferius n. glossopharyngei, vstupuje do canaliculus mastoideus, dovnitř os petrosum kríží canalis facialis, vystupuje z lebky přes fissura tympanomastoidea, směřuje k zevnímu zvukovodu a dělí se na 2 větve
  3. rr. pharyngei – od m. constrictor pharyngis medius kaudálně, s vlákny n. IX tvoří plexus pharyngeus – motorické a autonómní nervová vlákna, jedna část se větví v podslizničním vazivě a druhá v svalovině
  4. rr. glomi carotici – vlákna vstupující do větve n. IX pro sinus caroticus a glomus caroticum
  5. n. laryngeus superior – od spodního ganglia jde podél hltanu k velkým rohům jazylky, kde se rozděluje:
    • r. internussensitivní větev pro horní část hrtanu a oblast glossoepiglottis, vstupuje do hrtanu otvorem v membrana thyrohyoidea (nebo jiným blízkým spojením)

Kraniální větvičky inervují sliznici hltanu, epiglottis a vestibulum laryngis. Kaudální větvičky vytvářejí Galénovu anastomózu s n. laryngeus inferior.

    • r. externusmotorická větev jde při a. thyroidea superior k inervaci m. cricothyroideus a svalů hltanu, vede i autonomní větve pro glandula thyroidea
    • 6. n. laryngeus recurrensmotorická vlákna pro svaly hrtanu a senzitivní pro jeho sliznici, vpravo prochází pod a. subclavia dx. a vlevo pod arcus aortae, vrací se kraniálně mezi průdušnicí a jícnem. Zde vysílá:
    • rr. tracheales
    • rr. oesophagei
    • rr. pharyngei
    • 7. n. laryngeus inferiormotoricky inervuje svaly hrtanu mimo m. cricothyroideus, sensitivně sliznici hrtanu; anastomozuje s n. laryngeus superior (viz výše)
    • 8. rr. cardiaciparasympatická a sensitivní vlákna, se sympatickými vlákny tvoří plexus cardiacus, vstupují přes apertura thoracis superior do hrudníku
    • rr. cardiaci superiores – pod odstupem n. laryngeus superior
    • rr. cardiaci inferiores – před nebo po bocích a. brachiocephalica vpravo a vlevo pod levou stranu arcus aortae
    • rr. cardiaci thoracici
    • ganglion cardiacum (Wrisbergi) – ganglion při konkávním oblouku aorty
    • 9. rr. bronchiales pod výstupom n. laryngeus reccurrens, bronchokonstrikce
    • 10. rr. pulmonales – tvoří se sympatickými vlákny plexus pulmonalis , i senzitivní inervace pleury (operace)
    • 11. plexus oesophageus - levý n. vagus se větví více na přední straně, pravý více vzadu, kaudálnější z nich se stanou truncus vagalis anterior et posterior , které přebíhají po přední a zadní stěně žaludku a vysílají větve do okolních nervových pletení a ganglií a k orgánům břišní dutiny
    • 12. rr. gastrici anteriores et posteriores
    • 13. rr. hepatici – do jater podél a. hepatica communis/propria
    • 14. rr. renalesplexus renalis
    • 15. rr. coeliaci – z truncus vagalis posterior, větve vstupující do plexus coeliacus, viscerosensitivní, parasympatická a sympatická vlákna pokračují podél cév do všech břišních orgánů po flexura coli sinistra − Cannonův-Boehmův bod , další část colon dostává parasympatická vlákna ze sakrálního parasympatiku

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 491-503. ISBN 80-247-1132-X.