Nekrotizující fasciitida
| Nekrotizující fasciitida | |
| Necrotizing Fasciitis | |
| fasciitis necroticans | |
 Nekrotizující fasciitida levé dolní končetiny | |
| Původce | Streptococcus pyogenes skupiny A |
|---|---|
| Klinický obraz |
|
| Diagnostika | klinický obraz, laboratorní nález, mikroskopický a kultivační nález z exsudátu, hemokultura, CT vyšetření |
| Léčba | betalaktamová antibiotika s klindamycinem; včasný débridement či amputace |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | M72.6 |
| MeSH ID | D019115 |
| MedlinePlus | 001443 |
| Medscape | 2051157 |
Nekrotizující fasciitida je závažné bakteriální infekční onemocnění, které postihuje fascii a dermis. Je poměrně vzácné, ale na druhou stranu se jedná o život ohrožující onemocnění s velmi vážnou prognózou.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Původcem je Streptococcus pyogenes skupiny A. Jedná se o bakterie běžné flóry kůže, rekta, nebo uretry, které do podkoží pronikají nejčastěji drobnou kožní lézí nebo chirurgickou ránou. Následně dochází k rozsáhlé nekróze podkoží a povrchové kůže. Nekróza podkoží je hluboká a prostupuje až k fascii, kterou může rovněž zasáhnout. Dochází také k nekróze cév a nervů. Svaly však postiženy jsou. Letalita je cca 50 %, až u poloviny pacientů musí být končetina amputována.
Rizikovými skupinami jsou:
- diabetici,
- imunokomprimovaní a geriatričtí pacienti,
- pacienti s abusem alkoholu a drog,
- pacienti s kortikoterapií.
Uvádí se, že nekrotizující fasciitida může vzniknout jako komplikace celulitidy.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Náhle vzniklá bolest v postiženém místě. V okolí rány je zarudnutí, otok a bolestivost, rychle se rozvíjí purpurové až modrošedé skvrny. Vytvoří se i bula s hustým červeným obsahem. Rána se postupně může stát necitlivou. Celkové příznaky pak ukazují na sepsi, někdy se navíc přidá i streptokokový syndrom toxického šoku. [1]
Fyzikální nález[upravit | editovat zdroj]
- Teplota,
- Bolest rány a její zarudnutí,
- Otok kůže,
- Krepitus,
- Později nekróza kůže imitující popáleniny III. stupně.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Diagnózu stanovujeme na základě klinického obrazu, laboratorního nálezu (vysoké zánětlivé ukazatele a vysoká aktivita kreatinfosfokinázy), mikroskopického a kultivačního nálezu z exsudátu, hemokultura může být pozitivní. Ze zobrazovacích metod má své nezastupitelné uplatnění CT vyšetření.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Časné a dostatečně radikální chirurgické ošetření spočívající v odstranění nekrotické tkáně – včasný débridement či amputace. Teoreticky by stačilo pacienta zaléčit krystalickým penicilinem IV, ale na tomto onemocnění se mohou podílet i další bakterie (stafylokoky a anaeroby). Proto volíme spíše betalaktamová antibiotika (co-piperacilin, co-tikarcilin, imipenem, meropenem) s klindamycinem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2015. 566 s. ISBN 978-80-246-2932-2.
