Nervus facialis

Z WikiSkript
nervus facialis
lícní nerv
Větve n. facialis
Větve n. facialis
TA A14.2.01.099
Funkce mimika, motorická fnc. (viz text), parasympatická vlákna pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum, sensitivní a senzorická vlákna
Větve

n.petrosus major
r. communicans cum pl. tympanico
r. stapedius
chorda tympani
n. auricularis posterior
r. digastricus
r. stylohyoideus

rr.musculares
Obraz obrny

centrální:pokles koutku kontralatelárně

periferní:postižení celé poloviny obličeje

Nervus facialis (n. intermediofacialis; n. VII, lícní nerv) se skládá ze dvou částí[1]:

  • nervus facialis – branchiální somatomotorický nerv, vývojově nerv 2. faryngového oblouku;[2]
  • nervus intermedius – visceromotorická, somatosensitivní a viscerosensitivní vlákna;

Jádra[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nucleus nervi facialis – somatomotorické jádro v pontu;[1]
  • nucleus salivatorius superior – visceromotorické, parasympatické jádro v mostu;[1]
  • ncl. spinalis n. trigemini – somatosenzitivní jádro n. V, cíl senzitivních vláken z oblasti boltce;[1]
  • ncl. gustatorius – rostrální část nucleus tractus solitarii, chuťové jádro;[3]

Průběh[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Výstup hlavových nervů na spodině IV. komory mozkové
N. VII vystupuje z lebky skrze for. stylomastoideum
Head facial nerve branches.jpg

Nervus facialis vychází z jádra nejdříve dorsálně, obtáčí se kolem ncl. n. abducentis a vyzdvihá na dně 4. mozkové komory colliculus facialis.[3] Z mozkového kmene vychází ventrálně, v angulus pontocerebellaris, do zadní lebeční jámy. Pokračuje přes porus acusticus internus, meatus acusticus internus a fundus acusticus internus, kde jej nalezneme v horním předním kvadrantu.[3]

Dále vede skrze canalis nervi facialis Falloppi. Probíha ventrálně, pak dorsolaterálně a nakonec kaudálně a vystupuje z lebky ve foramen stylomastoideum. Vstupuje zezadu do glandula parotis a vytváří plexus parotideus.[1] Dělí se na horní a dolní větev, pro mimické svaly horní a dolní poloviny obličeje.[4]

V geniculum (přechod ventrání a dorsolaterární části) je uloženo chuťové ganglion (ganglion geniculi).[1]

Větve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nervus petrosus major – vede parasympatickou složku pro žlázy slzní, nosní, patrové a nosohltanové. Odstupuje v geniculu, prochází přes canalis n. petrosi majoris. Po spojení se sympatickým n. petrosus profundus prochází jako n. canalis pterygoidei přes canalis pterygoideus Vidii do fossa pterygopalatina a přináší visceromotorickou složku do ganglion pterygoideum;[4]
  • ramus communicans cum plexu tympanico;[1]
  • ramus stapedius – somatomotorický nerv pro m. stapedius;[3]
  • chorda tympani – vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy a chuť z předních 2/3 jazyka. Prochází skrze cavitas tympani a fissura petrotympanica do fossa infratemporalis, kde se spojuje s n. lingualis (větev n. mandibularis z n. V). Parasympatická vlákna jsou přepojena v ganglion submandibulare;[1]
  • nervus auricularis posterior, ramus digastricus, ramus stylohyoideus – somatomotorické větve pro svaly ucha, musculus stylohyoideus a venter posterior m. digastrici;[1]
  • rami musculares – somatomotorické větve pro mimické svaly:[3]
    • horní větev – rr. temporales, rr. zygomatici, rr. bucales;
    • dolní větev – r. marginalis mandibulae, r. colli.

Funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Motorická vlákna[1]
Parasympatická vlákna[1]
  • ganglion submandibulare
  • podjazyková žláza
  • podčelistní žláza
  • žlázy jazyka
  • ganglion pterygopalatinum
  • žlázky patra
  • zadní polovina dutiny nosní
  • slzná žláza
  • žlázy nosohltanu
Sensitivní a senzorická vlákna[1]
  • malý kožní okrsek boltce a zevního zvukovodu
  • chuťové receptory předních dvou třetin jazyka
Zobrazení křížení korových vláken n. facialis

Poruchy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Centrální obrna[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vlákna z mozkové kůry pro horní část ncl. nervi facialis (odpovídající horní koncově větvi) jsou zkřížená i nezkřížená, zatímco pro dolní část (dolní koncová větev) jsou pouze zkřížená. Proto se centrální obrna n. facialis projeví poklesem koutku kontralaterálně, ale nikoli jako lagoftalmus.[5]

Periferní obrna[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Periferní obrna může vzniknou při porušení na jakémkoli místě průběhu nervus facialis. Nejčastější je tzv. Bellova obrna. Projevuje se postižením horní i dolní větve, postižena je tedy celá jedna polovina obličeje. [5]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Obrna lícního nervu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. -- Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. 2002. ISBN 80-8063-048-8.
  2. MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
  3. a b c d e KACHLÍK, David. Hlavové nervy II [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 21.12.2010. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/PNS_hlavove_nervy_II.zip>. 
  4. a b Ústav anatomie 3. LF UK. Nervus facialis [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/pns_hn4.htm>.
  5. a b Ústav anatomie 3. LF UK. Poruchy vybraných hlavových nervů [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/obrny_hn.htm>.