Nervus glossopharyngeus

Z WikiSkript

nervus glossopharyngeus
jazykohltanový nerv
Devátý hlavový nerv
Devátý hlavový nerv
TA A14.2.01.135
Funkce
  • motoricky - inervace svalů patra, hltanu, m. stylopharyngeus,
  • parasympaticky - ganglion oticum, sliznice středouší
  • senzitivně - středoušní dutina, tuba auditiva, tonsily, hltan, zadní 1/3 jazyka,
  • senzoricky - zadní 1/3 jazyka - chuť
Odstup z medulla oblongata
Pokračuje z foramen jugulare
Větve
  1. nervus tympanicus
  2. ramus communicans cum ramo auriculari nervi vagi
  3. ramus communicans cum trunco sympatico
  4. ramus stylopharyngeus
  5. rami pharyngei
  6. ramus sinus carotici
  7. rami tonsilares
  8. rami linguales
Pokračuje jako po výstupu z lebky před a.carotis interna -> ke kořeni jazyka
Obraz obrny poruchy polykání, dávení, senzitivity, chuti, neuralgie n. glossopharyngeus

Nervus glossopharyngeus je devátým hlavovým nervem. Jde o smíšený nerv s motorickou, senzitivní a parasympatickou složkou. Má i senzorickou funkci, neboť vede chuťové vjemy.

Patří spolu s n. vagus a n. accessorius do postranního smíšeného systému. Všechny tyto větve vystupují z mozkového kmene laterálně od olivy v sulcus posterolateralis a obsahují všechny typy vláken.

Výstup nervů na spodině IV. komory

Inervace[upravit | editovat zdroj]

  • Motoricky inervuje svaly patra, faryngu a musculus stylopharyngeus. Výjimkou je m. tensor veli palatini, který inervuje n. V.
  • Parasympaticky inervuje sliznici středoušní dutiny a ganglion oticum.
  • Senzitivně inervuje středoušní dutinu, tubu auditivu, farynx, tonsily, zadní třetinu jazyka.
  • Senzoricky inervuje zadní třetinu jazyka pro chuťový vjem

Jádra[upravit | editovat zdroj]

Společná pro postranní smíšený systém, tj.:

ncl. spinalis n. trigemini - končí tu viscerosenzitívní a somatosenzitívní vlákna z patra, středního ucha a tonsilla palatina

Průběh kmene[upravit | editovat zdroj]

Vystupuje z oblongaty, pokračuje ke společnému výstupu z lebky skrze foramen jugulare, kde má ganglion superius et inferius.

Pod spodinou lebky je uložený za a. carotis interna, níže přebíhá mezi a. carotis interna a v. jugularis interna. Kmen je krátky a ztenčuje se postupně.

Jde paralelně s m. stylopharyngeus níže a rozširuje se, přikladá sa k m. constrictor pharyngis superior. Pokračuje až k radix linguae, podbíhá spodní část m. styloglossus, dostává se do hloubky a nakonec do jazyka.

Větve[upravit | editovat zdroj]

  1. Nervus tympanicus – odděluje se v úrovni ganglion inferius a prochází vzhůru skrze canaliculus tympanicus do středoušní dutiny k promontoriu, tvoří plexus tympanicus, do kterého jde několik dalších spojek (Jacobsonova anastomóza).

N. tympanicus vede senzitívní vlákna na inervaci sliznice středoušní dutiny a stěny tuba auditiva.

Parasympatická vlákna pokračují z plexus tympanicus do nervus petrosus minor a přes něj do ggl. oticum a potom přes ramus communicans cum nervo auriculotemporalis přejdou do n. auriculotemporalis z n. trigeminus V3 a přes něj nakonec do gl. parotis.

N. tympanicus, po přijetí sympatické a motorické složky, směřuje do ganglion oticum již jako n. petrosus minor. Postgangliová vlákna pokračují do glandula parotis cestou n. mandibularis.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Inervace slinných žláz.
  1. Ramus communicans cum ramo auriculari nervi vagi
  2. Ramus communicans cum trunco sympatico
  3. Ramus musculi stylopharyngei - motoricky inervuje m. stylopharyngeus
  4. Rami pharyngei – motoricky inervuje horní svěrač pharyngu, senzitivně sliznici a parasympatikus inervuje drobné žlázky v sliznici. Kaudálně od m. constrictor pharyngis medius přivádí vlákna n. X a truncus sympaticus
  5. Ramus sinus carotici – sestupně jdoucí po a. carotis interna do sinus caroticus a glomus caroticum
  6. Rami tonsillares - plexus tonsillaris v okolí tonsilla palatina a okolní sliznici
  7. Rami linguales – senzorická i senzitivní inervace zadní třetiny jazyka, vedou chuťová vlákna z dorzální strany.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PETROVICKÝ, Pavel a Rastislav DRUGA, et al. Systematická, topografická a klinická anatomie : VIII. periferní nervový systém. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-108-0.


  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. s. 495 - 497. ISBN 80-247-1132-X.