Niacin

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png
Niacin (kys. nikotinová)

Niacin (vitamin B3) je název pro nikotinamid a kyselinu nikotinovou. Je součástí koenzymů (nikotinamidadenindinukleotidu – NAD+ a nikotinamidadenindinukleotidfosfátu – NADP+). Může se tvořit v játrech z tryptofanu, jeho biosyntéza je však velmi pomalá a je k ní potřebný vitamin B6.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdrojem je většina potravin – maso, ryby, obiloviny.

Doporučená denní dávka pro dospělé je podle věku a pohlaví 13–17 mg[1]

Deficit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Onemocnění pelagra je způsobeno současným nedostatkem niacinu a jeho prekurzoru tryptofanu. Dnes se vyskytuje již zřídka ve velmi chudých populačních skupinách či u uprchlíků v rozvojových zemích. Vzniká u lidí, kteří se živí převážně kukuřicí. Podle příznaků je jako mnemotechnická pomůcka používán někdy název „nemoc tří D“ – dermatitis, diarrhoea, demence.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pellagra.


Nadbytek[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Projevy nadbytku z potravy nejsou známy. Vysoké dávky potravinových doplňků vyvolávají vasodilataci, pocit tepla, zánět žaludeční sliznice, poškození jaterních buněk. Příjem by neměl překročit 35 mg/kg/den.

Farmakologické využití[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kyselina nikotinová (niacin) a její deriváty se využívají k léčbě hyperlipidémií. Inhibují sekreci VLDL z jater a zvyšuje aktivitu periferní lipoproteinové lipázy. To vede ke snížení cirkulujících VLDL (tedy TAG) a následně i LDL (cholesterol). V tukové tkáni naopak blokuje intracelulární lipázu, tedy uvolnění MK ze zásob, což dále sníží přívod TAG do jater a redukuje syntézu VLDL.[2]

Nežádoucí účinky
[2]
  • neškodná vazodilatace (zprostředkovaná uvolněním prostaglandinů) v kožním řečišti spojená se subjektivními pocity horka – lze zvládnout podáním acylpyrinu;
  • u 1/5 léčených hyperurikemie;
  • kožní vyrážky.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
  2. a b MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Terapie hyperlipidemii [online]. ©2001. [cit. 2010-07-05]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/hypolipidemika-bak.doc>.