Novorozenec

Z WikiSkript
Novorozenec krátce po porodu, kůže je kryta mázkem

Novorozencem se rozumí dítě od okamžiku narození do ukončeného 28. dne života. V novorozeneckém období probíhá adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky a mortalita je nejvyšší z celého dětství. Jedná se o období značně specifické, proto se postupně vyčlenil lékařský obor neonatologie.[1]

Klasifikace novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • dle délky gestace
    • předčasně narození, nedonošení (nezralí) (narození před 38. gestačním týdnem);
    • narození v termínu (narození mezi 38. a 42. gestačním týdnem);
    • přenášení (narození po 42. gestačním týdnu).
  • dle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu věku
    • hypotrofičtí (pod 5. percentilem pro daný gestační věk);
    • eutrofičtí (mezi 5. a 95. percentilem pro daný gestační věk);
    • hypertrofičtí (nad 95. percentilem pro daný gestační věk).
  • kombinací těchto dělení můžeme rozdělit novorozence do 9 skupin
  • bez ohledu na tato kritéria označujeme
    • novorozence s hmotností pod 2500 g jako novorozence s nízkou porodní hmotností (NNPH, low birthweight, LBW);
    • novorozence pod 1500 g jako novorozence s velmi nízkou porodní hmotností (NVNPH, very low birthweight, VLBW);
    • pod 1000 g jako novorozence s extrémně nízkou porodní hmotností (NENPH, extremely low birthweight, ELBW).

Charakteristika novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • známky života
    • dechová frekvence: 40–60/min;
    • tepová frekvence: nejprve 150–180/min., poté 120–140/min.[2];
    • aktivní pohyb svalstva.
  • přítomny novorozenecké (nepodmíněné) reflexy: pátrací a sací reflex umožňující příjem potravy, reflex vyměšovací, obranné, orientační, úchopové, polohové, atd.;[3]
    • délka výskytu základních novorozeneckých reflexů u zdravých donošených dětí
      • akustikofaciální reflex od 10. dne;
      • hledací reflex, chůzový reflex – do 3. měsíce;
      • sací reflex, Moro reakce, reflexní úchop na horních končetinách – do 4. měsíce;
      • reflexní úchop na dolních končetinách – do 12. měsíce.[4]
  • rozvinuty smyslové funkce:
    • sluch – dobře rozvinutý, dává přednost zvukům řeči, preferuje ženský hlas o vyšších frekvencích; čerstvě narozené dítě pravděpodobně poznává a preferuje hlas své matky proti hlasu cizí ženy, hlas svého otce rozeznává až o něco později;
    • čich – umožňuje orientaci v prostředí; odvrací se od nepříjemných pachů a reaguje pozitivně na příjemné vůně; v jednom týdnu věku rozliší kojené dítě vůni prsní bradavky své matky;
    • chuť – dává přednost sladké chuti, vyhýbá se chuti hořké či jinak nepříjemné; má více chuťových pohárků než dospělí;
    • zrak – sítnice je dobře rozvinutá, ale vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost; zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400), ostrosti vidění dospělého dosáhne až kolem 1 roku věku; fixace a sledování v zorném poli se objevují do 2 měsíců věku; optimální vzdálenost pro akomodaci oka je 20–25 cm; preferuje lidskou tvář (a všechny obrazce, které jej připomínají) před geometrickými obrazci, upřednostňuje pohybující se předměty, jasné barvy a barevné kontrasty; častý je strabismus, který obvykle mizí do 3 měsíců věku (při přetrvávání se doporučuje oftalmologické vyšetření);
    • hmat – pozitivně reaguje na teplo a taktilní uklidňování; sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství;[3][5]
  • behaviorální stavy dle Brazeltona: hluboký spánek, lehký spánek (REM fáze spánku), dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním), klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč;
    • spánek je zatím málo konsolidovaný (je rozdrobený do většího počtu časových úseků), trvá kolem 20 hodin denně;[3]
  • neuromotorický vývoj
    • v bdělém stavu zaujímá obvykle asymetrické postavení končetin podmíněné převahou podkorových oblastí nad nezralou mozkovou kůrou (tonický šíjový reflex neboli šermířský reflex, tzn. hlava je otočena do strany a končetiny ve směru pohledu jsou v extenzi, zatímco na opačné straně jsou v semiflexi);
    • pěsti má většinou zaťaté, nepřipravené pro aktivní úchop;[3]
  • psychosociální vývoj
    • schopen učit se, schopen jednoduchých myšlenkových pochodů, ale má krátký a prchavý stav bdění s nutností pravidelného a častého opakování situací učení a sociální zkušenosti;
    • křik je diferencovaný – analýza zvukového spektra ukázala rozdíly např. mezi křikem bezprostředně po porodu, křikem z hladu a křikem z bolesti;
    • schopen napodobovat jednoduché mimické výrazy (otevření a zavření očí a úst, vystrčení jazyka, ale i jednoduchou vokalizaci);
    • schopen poznat mateřský jazyk od cizího (na rozdíl od dospělých rozlišuje jemné rozdíly v časových vztazích hlásek obsažených v lidských jazycích) – novorozenec (ve věku 2 týdnů) je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou dosud slýchal.[3]
  • tělesná teplota
    • v 1. týdnu vyžaduje nahý novorozenec teplotu zevního prostředí 32–34 °C, oblečený 24–27 °C;
    • hypotermie = TT < 36,0 °C p.r.[6];
    • reakce na chlad: vazokonstrikce, akrocyanóza, flekční postura, netřesová termogeneze;
    • hypertermie = TT > 37,5 °C p.r.[6];
    • reakce na teplo: vazodilatace, pocení, hypoaktivita, extenční postura.
  • dýchací soustava
    • při porodu se stlačením hrudníku při průchodu porodním kanálem vyhrne plodová voda z plic až do horních cest dýchacích, odkud je dále spolknuta, zbytek tekutiny se při rozepnutí plic dostane bazálně a vstřebá se;
    • normální pO2: 8–10 kPa u novorozenců, 6–9 kPa u nedonošenců;
    • normální pCO2: 4,5–6,5 kPa[6];
    • funkční reziduální kapacita (FRC) po narození: 30 ml/kg (tj. stejná FRC jako u dospělého).
  • trávicí trakt
    • smolka (mekonium) odchází nejčastěji v prvních 12 hodinách života, fyziologicky do 48 hodin života[6];
    • střevo je sterilní, střevní flóra se vyvíjí v prvních dnech života
      • kojené děti – bifidogenní flóra, děti na umělé výživě – E. coli.
    • chybění střevních bakterií je příčinou nedostatku vitaminu K u novorozence (více viz článek Krvácivá nemoc novorozence)[2];
  • krev a oběhová soustava
    • střední TK (hodnota tlaku diastolického + 1/3 tlakové amplitudy) nemá klesnout pod hodnotu odpovídající gestačnímu věku v týdnech;
    • hypertenze = TK > 90/60 u novorozence, > 80/50 u nedonošence;
    • krevní obraz
      • hemoglobin: 140–200 g/l (při narození je hemoglobin v 80 % HbF)[2];
      • hematokrit: 0,43–0,63;
      • počet erytrocytů: 5×1012/l, střední objem erytrocytů (MCV): 100–120 fl, retikulocyty 3–7 %;
      • trombocyty 100–450×109/l[6];
      • leukocyty 9–22×109/l, po narození je více polymorfonukleárů než lymfocytů, na konci 1. týdne je to opačně;
      • I/T index = poměr nezralých neutrofilů (tyčí, metamyelocytů a myelocytů – I) k celkovému počtu neutrofilů (T): < 20 %, resp.< 0,2[7];
    • hypoglykemie = glykemie < 2,5 mmol/l;
    • hypokalcemie = kalcemie < 2,25 mmol/l.
  • vylučovací soustava
    • novorozenci často poprvé močí již po porodu, ale je ještě v normě, pokud se vymočí do 48 hod po porodu;
    • objem vyloučené moči je 50–150 ml/kg/den[2];
    • ledviny: s gestačním týdnem a stářím po porodu stoupá glomerulární filtrace;
    • koncentrační schopnost ledvin omezená (není vyzrálý distální tubulus), větší ztráty sodíku, a tím riziko hyponatremie;
    • ztráty tekutin nebo jejich nedostatečný příjem vedou rychle k dehydrataci;
    • akutní renální selhání
  • při narození tvoří hlava čtvrtinu tělesné délky.
  • energie je v prvních 24 hodinách získávána především odbouráváním glykogenu, poté nastupuje odbourávání tuků, nedonošené děti mají malé zásoby glykogenu ;
    • denní potřeba cukrů: 5–15 mg/kg/min., tuků: 3 g/kg/den, bílkovin: 3 g/kg/den, energie: 80–100 kCal/kg/den.
  • tekutiny
    • běžná denní potřeba = 1. den 60–70 ml/kg, dále zvyšujeme o 10 ml/kg/den do dávky 150 ml/kg/den;
    • insenzibilní ztráty = 25 ml/kg/den u novorozenců, u nedonošenců až 70 ml/kg/den.

Známky donošenosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • váha kolem 3500 g a délka 50 cm;
  • dobře vyvinutý tukový polštář;
  • kůže růžová, kryta mázkem (vernix caseosa – sekret mazových žláz a oloupaných buněk epidermis);
  • na nose má milia (žlutobělavé tečky – retenční cystičky mazových žláz);
  • na kořeni nosu, víčkách a v záhlaví jsou patrné teleangiektázie;
  • vlásky jemné;
  • nehty přesahují konce prstů;
  • ušní boltce mají vyvinutou chrupavku;
  • genitál je zralý (varlata sestouplá, rýhované skrotum; labia majora kryjí labia minora);
  • celé chodidlo rýhované.

Určení gestačního věku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V neonatologii se nejčastěji používá hodnocení gestačního věku dle skorovacího systému Ballardové – hodnotí soustavu somatických znaků, vývojové funkční odpovědi novorozence a jejich kombinací s určitou pravděpodobností dospějeme ke stanovení gestačního věku.

Obecně se můžeme v hodnocení gestačního věku řídit řadou somatických údajů

  • Oční víčka se prořezávají okolo 26. gestačního týdne (g. t.).
  • Kůže velmi nezralého novorozence je tmavě červená, tenká a jemná, postupně hrubne a v termínu se začíná olupovat, podkožní cévy, které jsou nejprve výrazné, postupně mizí, stejně tak mizí i jemné chloupky (lanugo) pokrývající tělo.
  • Okolo 29. g. t. se testes u chlapců nachází v inguinálním kanále, do skrota sestupují těsně před termínem.
  • Děvčata mají nejprve relativně velký clitoris s malými, široce rozestoupenými labia majora, v termínu jsou clitoris a labia minora kryté velkými pysky.
  • Nehty dosahují konce prstů ve 32. g. t., v termínu je přesahují.
  • Okolo 32. g. t. se objevuje rýhování na ploskách nohou, nejprve v části pod prstci a postupně pokrývají celou plosku a různě se kříží (Pozn.: znak se může vyšetřovat pouze několik hodin po narození.).
  • Okolo 33. g. t. se vyvíjí ušní chrupavky, ucho začíná být pružné, před 33. g. t. jsou uši ploché a po skrčení udržují bizarní tvary.
  • Prsní žlázy velmi nezralých dětí nejsou přítomny, je viditelná pouze bradavka, žlázy jsou palpovatelné po 35. g. t.
  • Pozn.: pomocí uvedených fyzikálních vyšetření je možné stanovit gestační věk s odchylkou cca 2 týdnů.[6].
Nedonošený Donošený Přenášený novorozenec[6]
vernix není přítomen nebo přítomen v malém množství pokrývá celé tělo chybí/je redukován
lanugo husté na těle i končetinách diskrétní ložiska není
kůže tenká, lesklá, edematosní, u ELBW gelatinosní, podkožní cévy patrny růžová, elastická, neprůsvitná suchá s ragádami a deskvamací
kosti lbi měkké pevné tvrdé
nehty přesahují konce prstů jsou ev. žlutozeleně zbarveny
boltec měkký, ohebný tuhý, pruží
pupečník úpon blíže symfýze úpon ve středu břicha
podkožní tuk chybí/skrovný přiměřený
svalový tonus snížený přiměřený
labia minora prominují překryta labia majora

Výživa novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách Výživa novorozence, Kojení, Umělá výživa kojence.

Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců kojení, které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození. Výlučné kojení se doporučuje do 6 měsíců věku a jediným doplňkem jsou vitaminy D a K (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně namísto intramuskulárně). Plně kojené dítě nepotřebuje během prvních 6 měsíců života žádný příkrm ani další tekutiny. V dalším období se zavádějí nemléčné příkrmy při pokračujícím kojení.[8][9]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 3. ISBN 978-80-7262-438-6.
  2. a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 3. ISBN 978-80-247-2525-3.
  3. a b c d e LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2006. 368 s. s. 32-47. ISBN 978-80-247-1284-0.
  4. CÍBOCHOVÁ, R. Psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Pediatrie pro praxi [online]2004, roč. -, vol. 6, s. 291, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/ped/2004/06/07.pdf>. 
  5. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 7-21. ISBN 978-80-7262-438-6.
  6. a b c d e f g h HAVRÁNEK, J.: Parametry novorozeneckého monitoringu. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Havr.C3.A1nek“ použit vícekrát s různým obsahem
  7. HAVRÁNEK, J.: Hematologie.
  8. WHO. Breastfeeding [online]. [cit. 2012-02-27]. <http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/>.
  9. DORT, Jiří, et al. Neonatologie : vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.