Ošetření novorozence po porodu

Z WikiSkript

Narození živého dítěte je jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matky, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života (dech, akce srdeční, pohyb) a má porodní hmotnost ≥ 500 g nebo < 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu.

Ošetření novorozence bezprostředně po porodu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Umbilical-newborn.jpg
Newborn checkup.jpg

Fyziologického novorozence ošetřuje dětská sestra nebo porodní asistentka, patologického a nedonošeného novorozence ošetřuje dětská sestra a lékař (neonatolog nebo pediatr).

  • přerušení pupečníku;
    • u novorozenců, kteří nevyžadují resuscitaci, se doporučuje odložené přerušení pupečníku (delayed cord clamping) neboli přerušení pupečníku nejméně minutu po porodu nebo po dotepání pupečníku;[1]
  • prevence ztráty tepla;
    • pokud novorozenec nevyžaduje resuscitaci (má normální svalový tonus, dýchá/pláče, je donošený) – osušit novorozence, položit na matčin hrudník (skin-to-skin), přikrýt suchou přikrývkou;
    • pokud novorozenec vyžaduje stabilizaci/resuscitaci – umístit na výhřevné lůžko, osušit, odstranit mokré pleny, zprůchodnit dýchací cesty, stimulovat;[1]
  • 30 s po porodu se hodnotí akce srdeční a dýchání;
  • 1., 5., 10. minutu po porodu se hodnotí skóre podle Apgarové – dýchání, akce srdeční, barva kůže, tonus, reakce na podráždění (0–10 bodů);
  • definitivní podvaz pupečníku (dle zvyklostí svorkou či gumičkou);
  • zvážení, změření tělesné délky a tělesné teploty;
    • u polohy koncem pánevním se měří tělesná délka později, po uvolnění flekčního postavení dolních končetin;
  • identifikace novorozence (minimálně dvěma systémy dle porodnice);
  • oblečení novorozence;
  • kredeizace (O-Septonex gtt.);
  • prevence krvácivé nemoci podáním vitaminu K;
  • podpora kojení;
  • zavedení dokumentace.[2]

Vyšetření pupečníkové krve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Péče o novorozence s rizikem infekce GBS[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U GBS pozitivních či nevyšetřených matek (Streptococcus agalactiae v pochvě), u kterých nebyla dostatečná intrapartální chemoprofylaxe (Penicilin G i.v. každé 4 hodiny až do porodu) a nejsou přítomny rizikové faktory, se doporučuje zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod. (monitorování akce srdeční, dechu, teploty v intervalech ne delších než 3 hod.).

Pokud je navíc přítomen některý z rizikových faktorů (febrilie matky při porodu, předčasný odtok plodové vody déle než 18 hod., gestační týden 35 a méně, předchozí dítě s GBS infekcí, GBS bakterurie v těhotenství), doporučuje se zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod., vyšetření (KO + diff., CRP, hemokultura do 12 hod. po porodu) a terapie při klinických nebo laboratorních známkách infekce.

Při porodu císařským řezem nejsou nutná žádná opatření v případě, že nedošlo k porušení plodových obalů a odtoku plodové vody před císařským řezem a porod nezačal.[3]

Péče o novorozence s rizikem hypoglykemie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi novorozence se zvýšeným rizikem hypoglykemie patří:

Mezi preventivní opatření patří časné zahájení výživy (kojení) a monitorace glykemie.[4]

První vyšetření novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Každý novorozenec je vyšetřen pediatrem nebo neonatologem. Jedná se o podrobné vyšetření novorozence zaměřené na zhodnocení průběhu poporodní adaptace a odhalení vrozených vývojových vad. Nezbytnou součástí prvního vyšetření je zhodnocení anamnestických údajů.[2]

  • zhodnocení anamnézy s cílem odhadnout rizika pro novorozence;
  • klasifikace novorozence (podle gestačního věku a porodní váhy);
  • zhodnocení poporodní adaptace (skóre podle Apgarové);
  • celkový stav novorozence (postura, tonus, prokrvení, trofika, malformace, …);
  • porodní poranění;
  • kůže (prokrvení? hematomy? petechie? hemangiomy?);
    • „stagnační cyanóza“ – krvácení do kůže po porodu, nejčastěji v obličeji;
  • srdeční akce – tepová frekvence 120–140/min., puls nebývá zcela pravidelný;
  • dýchání – eupnoe, pravidelné dýchání (bez apnoických pauz), dechová frekvence 40–60/min;
  • hlava – nejčastěji je dolichocefalická, může být přítomen caput succedaneum či kefalhematom;
    • velká fontanela (velikost, v úrovni, nad či pod);
    • ústní dutina, patro (celistvé?), gingivy (epulis?, neonatální zoubky?);
  • zlomenina klíční kosti – je subperiostální (vrbového proutku), zapraská pod prstem při zatlačení (krepitace);
  • palpace bříška – rezistence?;
    • játra mají být po porodu pár cm pod žebry, slezina nemá být hmatná;
  • kontrola plosek nohou, prstů (počet);
    • přenášené dítě – odlupuje se dermis z chodidel, rýhy po celém chodidle (ne jen u prstíků);
  • orientační vyšetření kyčlí;
  • kontrola genitálu (testes sestouplá?);
    • sestouplá varlata nejsou u chlapců znak donošenosti, můžou být i u NNPH, hlavní je rýhování skrota;
  • vyšetření páteře (uzavřená?) a anální krajiny (koccygeální sinus?);
    • rozštěp páteře – často v bedrech – jsou tam často pigmentace a chloupky;
  • kontrola polohy a průchodnosti konečníku.[5]

Péče o fyziologického novorozence v prvních dnech života[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mekonium.

Výživa novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Močení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • novorozenci často poprvé močí již po porodu, ale je ještě v normě, pokud se vymočí do 48 hod. po porodu (92 % novorozenců močí do 24 hod., 99 % do 48 hod. po narození);
  • objem vyloučené moči je 50–150 ml/kg/den;[6]
  • v prvních dnech je diuréza malá, později stoupá s přísunem potravy.

Vyprazdňování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mekonium neboli smolka (černá, vazká, bez zápachu) odchází v 94 % do 24 hod. po narození (v 99 % do 48 hod.);
    • přítomnost mekonia v plodové vodě je známkou hypoxie plodu;
  • s nástupem kojení se objevuje tzv. přechodná stolice – zelenočerná, řidší;
  • stolice plně kojeného dítěte – žlutá, řidší (jako „míchaná vajíčka“);
    • frekvence je velmi variabilní (např. 10krát za den až jednou za 10 dní);
  • novorozenci na umělé výživě mají stolici zelenou (zelená značí přítomnost redukujících látek), měli by mít stolici denně
  • u dětí s cystickou fibrózou se vyskytuje mekoniový ileus.

Ošetřování pupku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • je důležité v prevenci omfalitidy a šíření infekce touto cestou;
  • po porodu se podvázaný pupeční pahýl překrývá sterilním mulovým čtvercem;
    • pahýl se buď 3.–4. den chirurgicky snese (dle zvyklostí pracoviště),
    • nebo se nechá zaschnout a spontánně odpadnout;
  • pupeční pahýl či pupek se ošetřuje lokálním desinficiens (lihem, Framykoinovým zásypem, Cutaseptem, chlórhexidinem, 98 % alkoholem; nedoporučují se jodové preparáty).

Novorozenecký screening[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • odběr suché kapky krve na screeningovou kartičku;
  • screening hyperfenylalaninémií a fenylketonurie, kongenitální hypotyreózy, kongenitální adrenální hyperplazie, cystické fibrózy a dalších dědičných metabolických poruch.

Screening vrozené katarakty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vyšetření reflexu očního pozadí (tzv. červený reflex) pomocí oftalmoskopu jako screening vrozené katarakty.

Vyšetření sluchu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • v některých porodnicích se provádí screening sluchu novorozenců pomocí vyšetření otoakustických emisí.

Ultrazvukové vyšetření ledvin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • na některých pracovištích se provádí USG ledvin a močových cest jako screening vrozených vývojových vad uropoetického traktu.

Vyšetření kyčlí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • cílem je odhalit vrozenou luxaci a případně včas zahájit její léčbu;
  • vyšetření metodou trojího síta (3 po sobě jdoucí kontroly):
    • první vyšetření: v 1. týdnu života, tj. ještě v porodnici – provádí ho pediatr (klinické vyšetření) nebo ortoped (vč. UZ);
    • pokud není první ultrazvukové vyšetření provedeno ihned v porodnici, tak se posouvá do 2.–3. týdne věku;
    • druhé vyšetření: v 6.–9. týdnu – UZ vyšetření dětským ortopedem;
    • třetí vyšetření: v 12.–16. týdnu – dtto;
  • novorozence nestahujeme do zavinovaček;
  • ohroženější jsou děti rozené koncem pánevním.

Váhová křivka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • průběh váhové křivky je typický:
    • poporodní váhový pokles (10–15 %) – maximum kolem 4. dne života;
    • porodní hmotnosti dosáhne dítě asi 10. dne;
    • týdenní přírůstek v prvním půlroce života je asi 100–200 g.

Podávání vitaminů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vitamin K – podáváme jako prevenci krvácivé choroby novorozence
    • 1 mg i.m. (Kanavit® 1 mg = 0,1 ml) nebo
    • 2 mg p.o. (1 kapka = 1 mg), u plně kojených nutno 1× týdně opakovat 1 mg p.o. do stáří 10–12 týdnů věku[7]
  • vitamin D (Vigantol® či Infadin®) – donošeným novorozencům podáváme 1 kapku denně, nedonošeným 2 kapky denně, kojencům a dětem 1–2 kapky denně od 2. týdne života min. po dobu 1 roku (u dětí narozených na podzim či v zimě až do jara). 1 kapka obsahuje 500 IU vitaminu D3.
    • lze ho podávat i parenterálně (Calciferol® i.m.)[5]

Poznámky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Očkování proti TBC[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • od listopadu 2010 se neprovádí očkování proti TBC povinně, je výhradně určeno dětem vystaveným zvýšenému riziku tuberkulózy.

Hormonální reakce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • u některých donošenců můžeme pozorovat hormonální jevy dané vlivem mateřských estrogenů, progesteronu a prolaktinu;
    • reakce prsní žlázy (Halbanova reakce) – přechodné zduření žlázy, někdy i se sekrecí;
    • nebo může dojít k hlenovému výtoku z pochvy děvčátek (příp. i ke krvácení);
  • obě afekce se upraví bez léčby.

Osifikace lebky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zdravý donošenec má otevřenou velkou fontanelu, švy nejsou srostlé;
  • velká fontanela se uzavírá do 12.–18. měsíce života;
  • malá (pokud byla otevřena) se uzavírá do 2–4 měsíců.[5]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c Resuscitation Council (UK). Newborn Life Support : Resuscitation guidelines 2010 [online]. Resuscitation Council (UK), ©2010. [cit. 2013-03-12]. <http://www.resus.org.uk/pages/nls.pdf>.
  2. a b DORT, Jiří, et al. Neonatologie :  vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.
  3. MACKO, J a J ZACH. Doporučené postupy České neonatologické společnosti : Postup péče o novorozence Straptococcus agalactiae (GBS) negativních, pozitivních a nevyšetřených matek [online]. ©2008. [cit. 2011-11-24]. <http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2008-16/?pdf=10>.
  4. HARRIS, DL, PJ WESTON a JE HARDING. Incidence of Neonatal Hypoglycemia. The Journal of Pediatrics. 2012, roč. -, vol. 161, s. 787-791, 
  5. a b c BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
  6. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 3. ISBN 978-80-247-2525-3.
  7. Česká neonatologická společnost České lékařské společnosti J.E.Purkyně. Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K (krvácivé nemoci novorozenců) : Doporučené postupy v neonatologii [online]. ©2010. [cit. 2010-10-26]. <http://www.neonatologie.cz/fileadmin/user_upload/Doporuceni_CNEOS/Vitamin_K_2010.pdf>.