Obecná stavba trávicí trubice

Z WikiSkript


Trávicí soustava (systema digestorium) slouží ke zpracovávání živin a jejich vstřebávání. Během trávení potrava prochází skrz trávicí trakt, kde dochází k jejímu rozmělnění a chemickému rozložení na jednodušší látky. Ty se dostávají do krve a následně do tkání a buněk těla, kde jsou využity jako zdroj energie nebo stavební součást buněk.

Trávicí soustavu tvoří trávicí trubice a přídatné žlázy – gll. salivariae majores (glandula parotis, glandula submandibularis, glandula sublingualis, játra a slinivka břišní)


Hlavní orgány a úseky trávicí soustavy[upravit | editovat zdroj]

Schéma travicí trubice
  1. cavitas oris - dutina ústní
  2. Pharynx - hltan
  3. Oesophagus - jícen
  4. Gaster - žaludek
  5. Intestinum tenue - tenké střevo
    • Duodenum - dvanáctník
    • jejunum - lačník
    • ileum - kyčelník
  6. Intestinum crassum - tlusté střevo


Žlázy ústící do duodena

Jednotlivé vrstvy trávicí trubice[upravit | editovat zdroj]

Stavba trávicí trubice

Tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]

Vystélá dutiny trávicí trubice jako měkká, růžová až červená vrstva, zvlhčená sekretem ze žlázek. V některých oddílech je hladká, v jiných je složena v řasy nebo vybíhá v drobné výběžky.

  1. Lamina epithelialis
    • Tvořena na začátku a konci trávicí trubice vrstevnatým dlaždicovým nerohovějícím epitelem v místech, která slouží především jako mechanická ochrana (ústní dutina, hltan, jícen, anální část trávicí trubice), ve středních částech jde o epitel jednovrstevný cylindrický, který plní v žaludku funkci sekreční a ve střevě funkci resorpční.
    • Může vytvářet řasy (plicae), papily (papillae) nebo klky (villi).
    • Epitelové buňky produkují hlen (mucus) a množství působků, které jsou zodpovědné za trávení, resorpci látek a odstranění škodlivých, nestravitelných a nadbytečných metabolitů.
  2. Lamina propria mucosae
    • Nachází se pod epitelem a jedná se o vrstvičku řídkého kolagenního vaziva, v němž se vyskytují četné krevní a lymfatické cévy a žlázky.
    • Na některých místech jsou zde přítomny lymfatické folikuly (folliculi lymphatici solitarii et aggregati).
    • Těsně pod epitelem je zóna, kde se vyskytují četné makrofágy, lymfocyty a plasmatické buňky produkující protilátky (imunoglobuliny), jež jsou vázány na sekreční proteiny produkované epitelovými buňkami a jsou uvolňovány na povrch sliznice.
  3. Lamina muscularis mucosae
    • Tvoří ji hladké svalové buňky.
    • Nemusí být vždy, umožňuje posun sliznice po svalovině trávicí trubice.

Tunica submucosa[upravit | editovat zdroj]

Jinými slovy podslizniční vazivo tvořené řídkým kolagenním vazivem, v němž se nalézají krevní a lymfatické cévy. Jedná se o vrstvu připojující sliznici ke svalovině. V submukóze se objevují také žlázky (např. v duodenu gll. duodenales seu Brunneri nebo jícnu) a lymfatická tkáň. Také jsou zde uloženy pleteně silnějších cév a nervů (plexus submucosus Meissneri).

Tunica muscularis externa[upravit | editovat zdroj]

Svalová vrstva je tvořena na začátku (do poloviny jícnu) a na konci trávicí trubice příčně pruhovanou svalovinou, ve střední části, tj. od střední části jícnu až k dolní části rekta, svalovinou hladkou. Svalovina je uspořádána ve dvou vrstvách. Vnitřní vrstva je cirkulární (stratum circulare) a zevní podélná (stratum longitudinale). Jak hladká, tak příčně pruhovaná cirkulární svalovina je místy zesílena ve svěrače, sfinktery. Mezi cirkulární a podélnou svalovinou je slabá vrstvička vaziva, ve které leží další krevní, lymfatické cévy a nervová pleteň (plexus myentericus Auerbachi).

Tunica externa[upravit | editovat zdroj]

Zevní povrchová vrstva je vytvořena buď jako tunica adventitia, složená z řídkého či zahuštěného vaziva, které přechází do okolního vaziva (mediastina, paraproctia). Takto vytvořená zevní vrstva obaluje části trávicí trubice, které neleží v pobřišnicové dutině, tzn. krční a hrudní úsek jícnu a recta. Druhou formou povrchové vrstvy je hladká a lesklá tunica serosa, která obaluje část trávicí trubice přivrácenou do břišní dutiny. Tvoří ji jedna vrstva plochých epitelových buněk, tzv. mesotelové buňky, podložené malou vrstvičkou subserózního vaziva, tunica subserosa.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Procvičování histologických preparátú

Zdroj[upravit | editovat zdroj]


  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.


  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.