Péče o dítě s Downovým syndromem

Z WikiSkript

Downův Syndrom (DS)[upravit | editovat zdroj]

Downův syndrom je geneticky podmíněné onemocnění způsobené trizomií 21. chromozomu.

Vnější vady[upravit | editovat zdroj]

Mezi obličejové vady patří epicantus, široký kořen nosu, mongoloidní tvar očí, široký jazyk, široký krk. Na rukou mívají postižení touto chorobou opičí rýhu, na nohou sandálovou mezeru mezi prsty.

Vnitřní vady[upravit | editovat zdroj]

Mentální retardace je u jedinců s DS různě závažná, může být střední až vysoká.

Zdravotní komplikace u DS jsou různorodé, jedná se zde o postižení systémů kardiovaskulárního, endokrinologického a gastrointestiálního. Dále pak častá jsou i smyslová postižení jak zraku, tak i sluchu.

Vývoj postiženého s DS probíhá do určitého normálně, ovšem jeho proces je zdlouhavější a pomalejší.

Dítě s Downovým syndromem
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Downův syndrom.

Péče o děti s DS[upravit | editovat zdroj]

Včasná péče[upravit | editovat zdroj]

Neboli raná péče. Všeobecně platí, že čím dříve se začne, tím lépe. Včasná péče nejlépe vlastních rodičů má pozitivní vliv jedince na psychiku a pozdější zařazení do společnosti, jak na sociálním vývoji (hledání přátel), tak i na tíži mentální retardace (jeho IQ se může zlepšovat). Důležité je již od narození a batolecího věku využívat přirozeného potenciálu dítěte.

Chování dětí[upravit | editovat zdroj]

Aktivní M. Down – neposedný, nesoustředěný, všude, kde může, vyleze, často utíká z dohledu. Zde je nutné najít dítěti určité vybití energie v něčem, co ho baví a vydrží u toho, například nějaký sport, často plavání. Důležitá je také motivace, trestat přiměřeně. Tyto děti špatně snáší stres, čím více se vystresují, tím hůře se učí určité principy. Jednání s trpělivostí a láskou má mnohem větší úspěch!

Pasivní M. Down – pravý opak aktivního. Zde je také důležitá motivace, ale opačná než u aktivních dětí. Musí se jim vytvořit takové podmínky, ze kterých budou mít radost z pohybu.

Děti s DS mívají problémy s jemnou motorikou, opět důležitá motivace a odměna ve formě pochvaly nebo i potlesku za správně provedenou práci, u dětí často u hraní nebo malování.

Poruchy řeči – bývají spojené s velkým jazykem, nutné je vyhledat odbornou logopedickou pomoc, správně učit dítě dýchat. Od jednodušších zvuků (např. zvířecích) pomalu pokračovat se složitějšími slovy. Těmito postupy lze dítě naučit do 6 let normálně mluvit.

Vzdělávání[upravit | editovat zdroj]

Podle mentální retardace se dítě dá integrovat do mateřských škol v místě bydliště, u závažnějšího stupně mentální retardace jsou speciální zařízení přímo pro tyto děti. Totéž platí i u základních nebo speciálních škol. Opět podle IQ může (spíše výjimečně) po základní škole navštěvovat odborná učiliště nebo večerní školy pro další vzdělávání. Absolventi těchto škol se úspěšně zařazují do pracovního procesu.

Zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

Vyléčit DS není možné, lze léčit pouze doprovodná onemocnění. Rodiče nebo poručníci musí od narození s dětmi chodit na různé prohlídky a vyšetření. Ultrazvukové vyšetření srdce, endokrinologické vyšetření, vyšetření GIT. Pravidelná vyšetření sluchu a zraku jsou také nutná, děti často trpí krátkozrakostí a šilháním. ORT (Orofaciální regulační terapie) - pomáhá při udržení jazyka v ústech. Psychoterapie – nutná kvůli mentální retardaci. Od věci není ani podávání určitých potravinových doplňků – vitamínů, enzymů, mastných kyselin z důvodu lepšího trávení a podpory zdraví jako takového.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]