Parodontální chobot

Z WikiSkript

Parodontální chobot (kapsa) projevem onemocnění parodontu, může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle jej nacházíme vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů.

Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu. V důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.

Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.

  • Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, endotoxiny a pozměněným infikovaným cementem.
  • Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty.
  • Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému).
  • Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.
Vznik parodontálního chobotu

Dělení[upravit | editovat zdroj]

  • Pravý parodontální chobot – vzniká ztrátou attachementu zubu, je hlubší než 3,5 mm.
  • Nepravý parodontální chobot – nedochází ke ztrátě attachementu (vztah dna chobotu k cementosklovinné hranici je fyziologický), hloubka chobotu je dána zbytněním gingivy koronárním směrem. Při sekundární infekci parodontálního chobotu může vzniknout chobot pravý.

Podle hloubky chobotu[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • terapie parodontitidy;
  • úprava medikace (obvykle nelze) – chirurgické odstranění.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • POLENÍK, Pavel. Odborná praxe zubního lékaře :  komplexní průvodce stomatologií. Část 6. 1. vydání. Praha : Dashöfer, nakladatelství, 2004. ISBN 80-86229-21-1.