Pleurální punkce a drenáž (pediatrie)

Z WikiSkript

Pleurální punkce (pediatrie)

Schéma punkce rozsáhlého levostranného pneumotoraxu
Urgentní indikace
Provedení
  • dítě je v poloze na zádech;
  • je-li čas, provedeme adekvátní analgosedaci;
  • vpich vedeme nad horním okrajem žebra v medioklavikulární čáře ve 2.–3. mezižebří.

CAVE!!! Horní okraj žebra nutno respektovat z důvodu možného poranění nervově-cévního svazku, který probíhá při spodním okraji žebra.


  • 2. mezižebří se nachází bezprostředně pod klavikulou;
  • s výhodou požíváme i.v. "modrou" kanylu (u novorozenců 22G kanylu,u starších 18G kanylu);
  • po průniku do interpleurálního prostoru vytáhneme jehlu a kanylu zavedeme hlouběji;
  • urgentní evakuaci vzduchu provádíme pomocí stříkačky, jinak lépe je kanylu napojit pomocí spojovací hadičky a trojcestného kohoutu na 20ml stříkačku, kterou potom evakuujeme vzduch;
  • v případě superurgence u tenzního PNO převedeme tenzní PNO na otevřený pomocí jehly nebo lépe sady jehel.
Drenážní systémy u dětských pacientů
Definitivní ošetření spočívá v zavedení hrudního drénu s aktivním odsáváním;
  • pacient je v poloze na zádech, postižená strana může být lehce podložená, ruka na postižené straně je zvednutá za hlavou;
  • místem vpichu je 4. nebo 5. mezižebří mezi přední a střední axilární čárou, místo vpichu dezinfikujeme, zarouškujeme a infiltrujeme 1% mesocainem;
  • v místě vpichu provedeme skalpelem drobnou horizontální kožní incizi, přes ní potom peánem na tupo pronikáme po horním okraji žebra (opět musíme chránit nervově-cévní svazek jdoucí při spodním okraji); drén zachytíme do peánu a zavedeme do pleurální dutiny;
  • průnik se projeví náhlou ztrátou odporu;
  • incizi uzavřeme, drén fixujeme a připojíme na kontinuální odsávání s negativním tlakem (systém dle Bülaua nebo aqua seal).

Drenáž pleurální dutiny (pediatrie)

Indikace
  • evakuace pleurální tekutiny, která způsobuje respirační distress;
  • odběr pleurální tekutiny na diagnostické účely.
Provedení
  • pleurální punkci provádíme u dětí v sedě v 7. nebo 8. mezižebří v zadní čáře axilární (zhruba na úrovni špičky lopatky při zvednuté paži), případně v 5. nebo 6. mezižebří ve střední axilární čáře (vpravo pícháme o jeden mezižeberní prostor výše);
  • samozřejmostí je adekvátní analgosedace / lokální anestezie, s výhodou monitoring SaO2 během výkonu;
  • punkci vedeme nepřerušovaně, kolmo na stěnu hrudníku při horním okraji žebra do pleurální dutiny;
  • po propíchnutí parietální pleury se skloní směr jehly tangenciálně směrem k páteři, čímž se hrot jehly dostane více k parietální pleuře;
  • na jehlu/katétr nasadíme trojcestný kohout tak, aby vzduch nemohl proniknout do pleurální dutiny a zároveň bylo možno aspirovat pleurální tekutinu;
  • po skončení punkce rychle vytáhneme jehlu a kryjeme místo punkce kompresivním obvazem a provádíme kontrolní RTG plic.
Komplikace


Diferenciální diagnóza pleurálního exsudátu a transsudátu

Transsudát

Exsudát

  • pH < 7,2;
  • bílkoviny P/S > 0,5;
  • LDH P/S > 0,6;
  • glukóza (mmol/l) > 2,22;
  • leukocyty > 10 000.


Odkazy

Zdroj

  • HAVRÁNEK, Jiří: Pleurální punkce a drenáž. (upraveno)

Související články