Pleuritida

Z WikiSkript


Pleuritida je zánětlivé onemocnění pleury, které často doprovází jiné patologické procesy pohrudnice, přilehlé plicní tkáně, orgánů mediastina nebo hrudní stěny. Nejčastěji má povahu serózního zánětu. Nejhorší forma pleuritidy z hlediska prognózy je empyém.

Podle obsahu pohrudniční dutiny rozlišujeme:

  • suchá, pleuritis sicca – bez přítomnosti tekutiny v pleurální dutině,
  • vlhká, pleuritis humida – v pleurální dutině je přítomna tekutina, vzniká fluidothorax, tekutina buď obsahuje proteiny (exsudát), nebo jde pouze o ultrafiltrát plazmy (transudát).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Suchá pleuritida[upravit | editovat zdroj]

  • Bolesti na hrudníku, omezení dýchacích pohybů, dráždivý kašel, teplota,
  • poslechově – třecí šelest.

Vlhká pleuritida[upravit | editovat zdroj]

Fluidothorax
  • Mezi listy pleury se hromadí tekutina,
  • Bolesti vychází z iritace parietální pleury, mohou se propagovat do ramene, břicha či krku a to především při dýchání, kašli, kýchání
  • Rychlejší a povrchovější dýchání
  • Dušnost, suchý kašel

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Fyzikální vyšetření – ztemnělý poklep, oslabené sklípkové dýchání, snížení fremitu a bronchofonie,
  • RTG – zastínění nad bránicí, vymizení úhlu nad bránicí – k potvrzení je třeba udělat i snímek na boku.
  • ultrasonografie hrudníku

Zjistíme-li tekutinu v pleurální dutině, je třeba pátrat po jejím původu. Provedeme pleurální punkci, čímž i zmenšíme pacientovi dušnost a diskomfort.

Tekutinu vyšetříme:

  • bakteriologicky,
  • biochemicky,
  • cytologicky.

Musíme rozlišit transudát a exsudát:

  • transudát – většinou bilaterální, chudý na bílkoviny

- bývá u srdečních vad při srdečním selhání, při cirhóze, nefrotickém syndromu, peritoneální dialýze, kolagenózách, plicní embolii

  • exsudát – většinou jednostranný, bohatý na bílkoviny

- záněty, tumory, tuberkulóza, hemothorax, perforace jícnu, pankreatitidy

Provedení punkce[upravit | editovat zdroj]

Punkci provádíme vsedě v 7. mezižebří v zadní axilární čáře (úroveň špičky lopatky při zvednuté paži).

  1. po farmakologickém zklidnění, LA a při monitoraci saturace,
  2. jehlu vedeme při horním okraji žebra,
  3. po skončení je nutno dát kompresivní obvaz.

Komplikacepneumotorax, hemotorax.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Záleží na příčině,
  • punkce či drenáž,
  • při empyému ATB[1].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard. Interna. - vydání. Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. ISBN 9788075537829.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 227. ISBN 80-7262-178-5.