Požití kyselin a louhů
Kyseliny a zásady jsou leptavé látky, které v koncentrované formě účinkují jen lokálně a způsobují poleptání tkání.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Kyseliny srážejí bílkoviny a zapříčiňují tzv. koagulační nekrózy se suchým a dobře ohraničeným příškvarem. Výjimkou je kyselina fluorovodíková, která způsobuje kolikvační nekrózu.
Koncentrované louhy rozpouštějí bílkoviny a pronikají hluboko do zdravé tkáně. Povrch poškozené tkáně je šedobílý, mokvavý a oproti okolí neostře ohraničený, jde o tzv. kolikvační nekrózu. Hojení této nekrózy je zdlouhavé a může způsobit striktury a jizvy.
Stupeň poškození závisí od koncentrace, množství, délky expozice a přítomnosti potravy v žaludku.
Závažné poškození lze očekávat při pH < 2 nebo > 12.
Požití kyselin[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji jde o kyselinu chlorovodíkovou (HCl), kyselinu sírovou (H2SO4), kyselinu dusičnou (HNO3), kyselinu fluorovodíkovou (HF), kyselinu šťavelovou [(COOH)2], atd. Po požití kyselin vzniká poleptání sliznic. Jícen bývá obvykle zasažen málo, naopak maximum lézí je v antru žaludku s rizikem cirkulárního jizvení a stenózy pyloru (není vyloučený vznik perforace žaludku a proximální části střeva).
Přípravky: WC čističe, odstraňovač rezu, kyselina do baterií, odvápňovač konvic, čistič odpadů.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Bolest v epigastriu, zvracení, hematemeza. Poleptání kůže způsobuje silnou bolest. Při vniknutí do očí vzniká slzení, bolest a fotofobie (slabá kyselina vyvolá konjunktivitidu, silná kyselina vážně poškozuje rohovku s ulceracemi až perforací). Vdechnutí vyvolá kašel, dyspnoe, bolest hlavy a celkovou slabost, sputum je pěnivé. V průběhu 6–8 hodin se může vyvinout edém plic s hypotenzí a šokem.
Požití louhů[upravit | editovat zdroj]
K zásadám kromě louhů (hydroxid sodný a draselný) patří i některé jiné látky, které reagují zásaditě, např. oxid vápenatý (pálené vápno).
Přípravky: Čističe odpadů, sporáků a grilů, odstraňovače barev, přípravky do myčky nádobí.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Bezprostředně po požití pacienti udávají silnou bolest od úst až po žaludek. Efekt je pomalejší a protrahovaný. Průběh můžeme rozdělit do 3 stádií:
- Stadium I
- Nastupuje do 4 dní od požití. Projevuje se ztíženým až nemožným polykáním (edém a spazmus v místě poleptání), zvracením a hematemezou. Otok glottis může způsobit obstrukci horních cest dýchacích. Nepřítomnost léze v dutině ústní nevylučuje poleptání jícnu, který je postižen nejčastěji.
- Stadium II
- 4–14 dní od požití. Probíhá hojení, ale mohou ještě vzniknout perforace. Perforace se projeví silnou bolestí břicha, stenokardií a náhlou hypotenzí.
- Stadium III
- Nastupuje týdny od požití. Nejčastějším pozdním následkem jsou striktury jícnu, projeví se dysfagií a poruchami výživy.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Při potvrzeném požití indikujeme endoskopické vyšetření. I při normálním nálezu v dutině ústní je nezbytně nutné provést ORL vyšetření. Dále KO + dif., iontogram, Astrup a RTG k vyloučení perforace.
Ve 3.–4. týdnu po poleptání provádíme kontrolní ezofagoskopii, abychom diagnostikovali případně vzniklé striktury.
- Hodnocení endoskopie jícnu
- 1. stupeň poškození – erytém a edém sliznice.
- 2. stupeň poškození – ulcerace sliznice.
- 3. stupeň poškození – ulcerace do svalové vrstvy, po zhojení vznik striktur.
- 4. stupeň poškození – perforace stěny.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Stabilizace životních funkcí, zajištění pacienta monitoringem a i.v. vstupem. V rámci první pomoci okamžitě provést výplach dutiny ústní vodou s následným požitím 100–300 ml vody nebo mléka. Pokud pacient odmítá pro bolest, je již postižení rozsáhlé, případně došlo k perforaci (kontraindikace pro p.o. podání). I při normálním nálezu v dutině ústní je nezbytně nutné provést ORL vyšetření.
Nevyvoláváme zvracení, nepokoušíme se neutralizovat (vznik velkého tepla), nepodáváme aktivní uhlí ani potravu.
- Methylprednisolon 10 mg/kg i.v. á 6 hod;
- volumexpanze při šoku, podání krve při významném krvácení;
- parenterální výživa při významném poleptání;
- preventivní ATB terapie (hlavně při perforaci, či zvýšení zánětlivých markerů).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- HAVRÁNEK, Jiří: Požití kyselin a louhů.
- PELCLOVÁ, Daniela. Kyseliny, louhy [přednáška k předmětu Pracovní lékařství a toxikologie, obor všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 18.5.2020. Dostupné také z <https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=97c08273da52945b49a465b202c3b637&tid=&do=download&did=205725&kod=B00113>.
