Podmíněně patogenní enterobakterie

Z WikiSkript

Úvod[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi medicínsky významné druhy podmíněně patogenních enterobakterií řadíme rody Escherichia, Klebsiella, Enterobacter, Serratia, Citrobacter, které lze shrnout pod název koliformní bacily a dále příbuzné rody Proteus, Morganella, Providencia. Jsou to fakultativně anaerobní gramnegativní tyčky. Jsou kataláza-pozitivní a oxidáza-negativní. Redukují nitráty, fermentují cukry, netvoří spory. Vyjma Klebsielly jsou schopny pohybu pomocí peritrichálních bičíků. Klebsielly také jako jediní zástupci této kategorie tvoří pouzdra, ostatní rody jen velmi vzácně. Běžně se vyskytují v okolním prostředí a jsou součástí fyziologické střevní flóry. Mají komplexní antigenní strukturu, na niž je založena patogenita každého sérovaru. Jsou klasifikovány více než 150-ti různými termostabilními O antigeny, více než 100 termolabilními K antigeny a zhruba 50-ti H antigeny. Tyto bakterie jsou schopné způsobit intestinální i extraintestinální onemocnění, a to nejčastěji močového systému.

Rod Escherichia[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

E. coli na Endově půdě / krevním agaru

Rod Escherichia zahrnuje celkem 8 blíže určených druhů. Lékařsky nejvíce diskutovaný je zejména druh Escherichia coli. Jedná se o běžného člena fyziologické střevní flóry. V malém množství se též jako součást fyziologické flóry vyskytuje v horních cestách dýchacích a v genitálu. Obvykle nezpůsobuje onemocnění, patogenní jsou jen určité sérovary nebo pokud se dostane mimo oblast svého normálního výskytu. Typicky způsobuje infekce močového systému. Uvádí se, že E. coli je nejčastějším patogenem postihující tuto oblast. Z extrainstestinálních infekcí je dále zodpovědný za meningitidy, pneumonie, cholecystitidy, apendicitidy, peritonitidy, infekce postoperačních ran a sepse. Často má nosokomiální charakter. Intestinální infekce jsou způsobeny kmeny EPEC (enteropatogenní), ETEC (enterotoxigenní), EIEC (enteroinvazivní), EHEC (enterohemoragické). Každý z těchto jmenovaných kmenů má jiný mechanismus patogenity. Nicméně každý musí být schopný adheze na střevní buňky a některé produkují toxiny. EPEC těsně adheruje ke střevním buňkám a způsobuje změny na střevní buňce, nejpodstatnější z nich je ztráta mikrovili. Občas proniká do buněk. Způsobuje závažné vodnaté průjmy dětí. Je problémem spíše rozvojových zemí. ETEC produkují LT (termolabilní) nebo ST (termostabilní) enterotoxiny. Mnohé sérovary produkují oba typy enterotoxinu, logicky způsobují ještě závažnější průběh onemocnění. Je běžnou příčinou cestovatelských průjmů. EIEC penetruje do střevních buněk, kde způsobuje zánětlivou lézi. Nemoc postihuje hlavně děti rozvojových zemí a turisty. Zbývá EHEC, enterohemoragická též shiga-like toxigenní, verotoxigenní E. coli. Představuje z těchto kmenů největší hrozbu. Může vyvolat hemoragické průjmy, jakož i hemolyticko-uremický syndrom (HUS). Letalita závisí na věku pacienta a virulenci daného sérovaru, může dosahovat až 10 % u typu E. coli O157:H-, z nich má nejsilnější asociaci s HUS typ O157:H7. Nebezpečná je též v tom, že se snadno šíří. Dokladem je případ epidemie EHEC 0104:H4 z roku 2011 v severním Německu. Tehdy bylo zaznamenáno více než 3800 případů, zemřelo 54 osob.

Rod Klebsiella[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klebsiella pneumonie v elektronovém mikroskopu

Rod Klebsiella je dnes vymezen deseti druhy. Liší se od ostatních enterobakterií tím, že pravidelně tvoří pouzdra a je nepohyblivý. Nejvýznamnějším patogenem toho rodu je bezesporu Klebsiella pneumonie. Žije ve střevě, v ústní dutině, v horních dýchacích cestách, na povrchu kůže, ale i v okolním prostředí. Vyvolává pneumonie a močové infekce, zejména u oslabených pacientů ležících v nemocnicích. Zde se také může stát zdrojem infekce pro novorozence, kterým způsobuje meningitidy a sepse.

Rod Enterobacter, Serratia, Citrobacter[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Enterobacter, Serratia a Citrobacter se jako původci infekcí uplatňují spíše v nemocnicích. Napadají proleženiny, respirační a urogenitální systém. Bývají rezistentní na běžná antibiotika, v nemocnicích tak vzniká možnost přenosu genetické informace rezistence na ATB např. na klebsielly. Enterobacter a Serratia jsou příbuzné klebsielám, Citrobacter salmonelám. Celkově však mají nízkou patogenitu. Jmenovitě medicínsky významné jsou Enterobacter cloacae, Enterobacter aerogenes, Enterobacter sakazakii, Citrobacter freundii, Citrobacter koseri, Serratia marcescens.

Rod Proteus, Morganella, Providencia[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rody Proteus, Morganella, Providencia mají spoustu totožných vlastností. Na kultivačních půdách se vyznačují charakteristickým zápachem po močovině. Jsou běžnou součástí střeva, nalezneme je i v okolním prostředí. Infekce jsou zpravidla vyvolány endogenně. Jejich patogenita je nízká. U zdravých jedinců jsou schopné vyvolat nejvýše infekce močového systému, u oslabených ale i pneumonie, meningitidy nebo sepse. Mezi druhy, které způsobují tato onemocnění, patří Proteus mirabilis, Proteus vulgaris, Morganella morganii, Providencia stuartii, Providencia rettgeri.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
  • CAREY, Roberta B a Mindy Gail SCHUSTER. Lékařská mikrobiologie v klinických případech. 1. vydání. Praha : Triton, 2011. 321 s. ISBN 978-80-7387-480-3.