Právní zabezpečení a sociální ochrana ženy v těhotenství a mateřství

Z WikiSkript

Lékařská péče o těhotnou a právo[upravit | editovat zdroj]

Postup lege artis[upravit | editovat zdroj]

  • Zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. praví, že pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, tím se rozumí - "poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznanávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti"
  • Za současné poznatky se považují různá doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, články, učebnice atp.
  • Pokud se pak něco stane, soud rozhoduje na podkladě znaleckého posudku.
  • Postup lege artis je často alternativní, existuje vedle sebe třeba více postupů.
  • Výjimky z postupu lege artis
    • Pacientka odmítá postup lege artis – lékař pacientku co nejdůkladněji poučí, sepíše negativní reverz.
    • U pacienta, který v době zásahu není ve stavu, kdy může dát souhlas, musíme přihlížet k přáním, která vyslovil dříve (např. u Svědků Jehovových – transfuze krve).
    • Pokud je to ale z vitální indikace, musíme toto dřívější přání mít notářsky ověřené.
    • Krajní nouze (ultimum refugium) – neodkladná pomoc v situaci, která postup lege artis neumožňuje, nebezpečí musí být bezprostřední, následek zákroku nesmí být závažnější než ten, co hrozil.

Informovaný souhlas[upravit | editovat zdroj]

  • Jakýkoli lékařský zásah nemůže být proveden bez informování osoby a bez jejího souhlasu[1].
  • Právně není určeno, jak má být souhlas proveden, u komplikovanějších zákroků má být souhlas potvrzen písemně (pozitivní reverz)
  • U banálních postačí souhlas ústní nebo i souhlas vyjádřený chováním (pacientka si na výzvu, že provedeme gynekologické vyšetření, sundá kalhotky a lehne si na gynekologický stůl).
  • Pacientka může již pronesený souhlas kdykoli odvolat.
  • Bez souhlasu provádíme výkon:
    • pokud je pacientka nezpůsobilá dát souhlas (nezletilost, duševní porucha), pak je zapotřebí souhlas zákonného zástupce;
    • pokud není možné získat souhlas, provádíme neodkladně zákroky zachraňující život.

Negativní reverz[upravit | editovat zdroj]

  • Pokud žena odmítá danou léčbu.
  • Sepisuje se individuálně.
  • Musí obsahovat, proč jsme postup doporučovali, jaké následky může mít, když se neprovede (musíme je slovně vyjmenovat).
  • Dobré je doplnit, že žena poučení rozuměla a měla možnost pokládat doplňující otázky.
  • Pokud žena odmítá léčbu a odmítá i podpis reverzu, reverz se sepíše a podepíše ho lékař a svědek.

Zaměstnání po dobu těhotenství a mateřství[upravit | editovat zdroj]

Právní ochrana těhotné a matky v zaměstnání[upravit | editovat zdroj]

  • Těhotná nesmí dostat výpověď (pokud nespáchala trestný čin či hrubě neporušila pracovní povinnosti). Pokud žena prokáže, že v čase, kdy dostala výpověď, už byla těhotná, je výpověď neplatná.
  • Těhotná, kojící a matka dítěte do 9. měsíce věku dítěte nesmí vykonávat práci, která je těhotným zakázána[2] či dle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství – tehdy má nárok na návrh bezpečnější práce od jejího zaměstnavatele. Pokud tato pozice znamená pro ženu nižší plat než v předchozí práci, dostává vyrovnávací příspěvek, který vyrovná rozdíl.
  • Těhotná matka nesmí pracovat přesčas. Pečujícím o dítě mladší než 1 rok nesmí být přesčas nařízen.
  • Těhotná zaměstnankyně pracující v noci má nárok pouze na denní služby (smí zažádat, zaměstnavatel musí vyhovět).
  • Těhotná, pečující o dítě do 8 let, jediný pečující o dítě do 15 let a pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby nemůže být vyslán na služební cestu mimo místo bydliště a pracoviště, pokud nedá sám souhlas. Konat práci jinde mohou, jen když sami požádají.
  • Zaměstnavatel je povinen přihlížet pro zařazování zaměstnanců do směn řešit potřeby zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti[3].

Pracovní neschopnost[upravit | editovat zdroj]

  • Těhotenství jako takové není důvod k pracovní neschopnosti.
  • Důvodem k prac. neschopnosti je v následujících případech:
    • rizikové těhotenství – výkon zaměstnání ohrožuje ženu i plod (jak fyzicky tak psychicky);
    • patologické těhotenství – mj. hrozící potrat, dvojčata, patologické polohy plodu;
    • zhoršení neporodnické chronické choroby.
  • Specifické porodnické aspekty:
    • pracovní neschopnost těhotné končí 6 týdnů před termínem porodu, kdy žena nastupuje mateřskou dovolenou;
    • pokud žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, lékař vystaví prac. neschopnost 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu.

Peněžité dávky[upravit | editovat zdroj]

Peněžitá pomoc v mateřství[upravit | editovat zdroj]

Zkr. PPM.

  • Kdo má nárok:
    • zaměstnankyně – podmínky:
      • účast ženy na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty;
      • získání aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem;
      • porod;
      • nevykonávání práce v tom zaměstnání, z něhož byla peněžitá pomoc v mateřství přiznána.
    • OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zaměstnankyně):
      • zaplacení pojistného na nemocenské pojištění;
      • osobně nevykonávat samostatnou výdělečnou činnost;
      • získat aspoň 180 dnů účasti na nemocenském pojištěni osob samostatně výdělečně činných v období jednoho roku před porodem.
Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu [4].Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se aspoň o dvě z nich, anebo se jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných závažných důvodů osamělé, které nežijí s druhem.

Denní vyměřovací základ[upravit | editovat zdroj]

  • Zaměstnanci – započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování člena rodiny či nástupu na mateřskou dovolenou, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).
  • OSVČ – osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem s tím, že rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost či v němž žena nastupuje mateřskou dovolenou, a započitatelným příjmem se rozumí úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Redukční hranice[upravit | editovat zdroj]

Pro redukci jsou stanoveny tři hranice: 1. redukční hranice – 1 000 Kč, 2. redukční hranice – 1 499 Kč, 3. redukční hranice – 2 998 Kč.

Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci u PPM v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici:

  • částka do první redukční hranice se počítá 100%,
  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%,
  • z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%,
  • k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží (tedy stále 30 %)[5].

Vyrovnávací příspěvek v mateřství[upravit | editovat zdroj]

Pokud je žena přeřazena na jiné pracovní místo, kde dostává bez svého zavinění menší plat, vyrovnávací příspěvek jí dorovná rozdíl od jejího průměrného platu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Rodičovský příspěvek[upravit | editovat zdroj]

Společně s rodičovskou dovolenou následuje po PPM a mateřské dovolené. Je vypláceno celkových 300.000 Kč na jedináčka a 450.000 Kč' na dvojčata a vícerčata. Pobírat ho lze nejdéle do 4 let věku dítěte a lze ho pobírat jen na nejmladší dítě. Výše měsíčního rodičovského příspěvku je zvolena rodičem, ta nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Výše měsíčního rodičovského příspěvku lze měnit vždy po uplynutí 3 měsíců.[6].

Porodné[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o jednorázovou výplatu obnosu peněz. Nárok na porodné vzniká, nepřevyšuje-li příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70 a jedná se o první či druhé narozené živé dítě. Na první dítě je přispěno 13.000 Kč, na druhé dítě 10.000 Kč[6].

Mateřská a rodičovská dovolená[upravit | editovat zdroj]

Mateřská dovolená a PPM[upravit | editovat zdroj]

  • V souvislosti s porodem a péčí o dítě náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů (37 pokud měla dvoj a vícečata, nebo pokud je sama).
  • Začátek mateřské dovolené je možný v den, který si budoucí matka určí mezi 8. - 6. týdnem před očekávaným termínem porodu, pokud není určen je nástup určen na počátek 6. týdne před očekávaným termínem porodu, v den porodu (předčasný porod).
  • Při porodu mrtvého plodu je mateřská dovolená 14 týdnů i s PPM.
  • Zemře-li dítě během mateřské dovolené, mateřská dovolená a PPM trvá ještě 2 týdny po úmrtí[4].

Rodičovská dovolená[upravit | editovat zdroj]

  • Rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout matce nebo otci, pokud o to požádají, až do věku 3 let dítěte (existuje i rodičovská dovolená do 4 let věku dítěte – zaměstnavatel ale není povinen ji poskytnout).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2011. [cit. 2017-12-31]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Česká republika. ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). In č. 372 / 2011. 2011. Dostupné také z URL <http://zdravotni.praha.eu/public/dc/93/61/1333557_225886__2011_372.pdf>.
  2. ČR. Vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích. 2015. Dostupné také z URL <https://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v180_2015>.
  3. ČR. Zákoník práce. 2006. Dostupné také z URL <http://www.pracepropravniky.cz/_userfiles/texty_prilohy/10195.pdf>.
  4. a b ČR. Zákon o nemocenském pojištění. 2006.
  5. Česká správa sociálního zabezpečení. Peněžitá pomoc v mateřství [online]. [cit. 2017-12-30]. <http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm>.
  6. a b ČR. Zákon o státní sociální podpoře. 1995. Dostupné také z URL <https://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-117-1995-sb-zakon-o-statni-socialni-podpore/uplne/>.