Průvodce:Fyziologie (1. LF UK)

Z WikiSkript
Fyziologie 1, 2
B00030, B00380
Garant prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc. MBA
Kredity ZS 10, LS 11
Web Fyziologický ústav
SIS informace v SISu
Počet hodin ZS 135, LS 150
Způsob výuky přednášky, cvičení
Zkouškové otázky rigorózní otázky
Absence 3
Způsob ukončení zkouška

Fyziologie je stěžejním předmětem druhém ročníku. Výuka probíhá ve Fyziologickém ústavu na Albertově klasickou formou povinných seminářů a nepovinných přednášek. V letním semestru je zakončen zkouškou. Základem jsou body, body, body.

Výuka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podmínkou zápočtu je ztráta nanejvýše 3 bodů (z 19 resp. 20 možných) a úspěšné složení zápočtového testu. Za přítomnost na semináři/praktiku dostanete 1 bod. Dvakrát za semestr se píše tzv. 4-bodový test (dostanete za něj max. 4 body, podle úspěšnosti) z témat probraných za předchozí 4 týdny. V letním semestru je druhý test již za 5 bodů, přibylo téma EKG a je vyučováno v simulační učebně v suterénu. Zápočtové testy se píší na konci každého semestru na počítačích přímo v budově Fyziologického ústavu, v případě neúspěchu na opravných počítačových termínech - dojde na ústní přezkoušení.

Na zkoušku jste samozřejmě připuštěni až po získání obou zápočtů. Pokud vám na konci roku nějaké body chybí, jste přezkoušeni z toho tématu ze, kterého vám body chybí. Ke zkoušení se přihlašuje v SIS (zkoušení na zápočet), termíny jsou shodné s termíny zkoušek (opět neomezená kapacita). Pozor: v jednom termínu je možno získat jen jeden chybějící bod nebo jednou opakovat zápočtový test. (Důsledek: chybění 5 bodů a 2 zápočtových testů se zatraceně dlouho dohání).

Přednášky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klasické nepovinné přednášky, úroveň je rozdílná, některé dobře objasní danou problematiku. Na zkoušce bývá zopakování informací z přednášek velikou výhodou. Na druhou stranu pokud neznáte věci, které se přednáší, může to mít u zkoušky negativní dopad na vaše hodnocení.

Semináře (neboli praktická cvičení)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na semináři je třeba být připravený na aktuální téma, asistenti vás budou zkoušet ústně či písemně ze znalostí látky onoho semináře a v případě neznalosti vás někteří vyhodí a vy si musíte jít nahrazovat téma daného semináře s jinou skupinou (a být znovu vyzkoušeni, samozřejmě). Je třeba si ohlídat body. Vyhozený student pak musí kontaktovat toho samého či jiného asistenta a poprosit ho, jestli by si daný seminář nemohl nahradit s jinou skupinou. Asistent vám tuto možnost může či nemusí povolit, většinou to však nebývá problém.

Na praktických cvičeních si můžete danou problematiku vyzkoušet i prakticky. Vyučuje se pomocí počítačových modelů, laboratorních potkanů, testování vlastních schopností či lidských simulačních figurín.

Mimo vyučujících se na seminářích můžete setkat i se staršími studenty, kteří vypomáhají s výukou či přímo vyučují. Na vyučujícím závisí, jak má být student před hodinou připraven, zda zkouší formou testu či ústně, zda za neznalost vyhazují, jak dobře téma vysvětlí. Pozor na absence, dají se bodově nahradit testy, ale několikrát chybět a mít málo bodů z testů je špatná kombinace, nejlepší strategií je si poctivě všechny hodiny odchodit.

Čtyřbodové testy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jejich podoba a obtížnost záleží na vašem asistentovi. Tyto testy rozhodně nepodceňujte! Je možné u nich ztratit mnoho bodů.

Zápočtové testy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Píší se na počítačích. Jsou to multiple choice testy a jsou dost obtížné. Některé otázky jsou sporné, asistenti vám to uznají, ale PC systém je neúprosný. Když se větší skupina lidí shodne na tom, že některá otázka testu byla v něčem sporná a dáte jim to neprodleně vědět, tak je šance, že vám ji nebudou počítat. Tuto šanci ke všeobecné škodě málokdo využívá. Ohledně strategie a možností studia na test se doporučuje poradit si s staršími studenty, mohou vám dát spoustu užitečných typů.

Test je dělaný tak, že je nutné ho napsat minimálně na 50%. Větší důraz je kladen na otázky, jejichž špatné zodpovězení by znamenalo pro pacienta ohrožení jeho života apod.

Náhradní zápočty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Můžete-li, vyhněte se jim. Největší smolaři chodí dohánět jeden bod celé zkouškové a pro mnoho lidí je zisk zápočtu horší než samotná zkouška. Z důvodu kreditů je mnohem horší nemít zápočet ze zimy než z léta (nemůžete na zkoušku a tedy přijdete o oboje, tedy 21 kreditů). V zimní zkouškovém se body dohání velice těžko, nenahradíte si jediný bod, je to celkem stresující vědět tak brzo, že letní zkouškové bude o tohle horší, udělejte tedy vše pro to, abyste zimní zápočet získali včas. Zkouší různí asistenti, různým stylem a s t¨různými oblíbenými otázkami. Učte se z protokolů i učebnic, dejte na zkušenosti spolužáků, co prošli, i těch, co bod ještě nedostali. Učte se i na téma, ze kterého jste už byli neúspěšně zkoušeni, mohou padnout i úplně stejné dotazy.

Máte-li vyplněné protokoly, berte je s sebou, někdy vás v případě tápání vybídnou, ať se tedy podíváte.

V termínech náhradních zápočtů se píší i opravné počítačové testy. Chybí-li vám bod a test, můžete zkusit jen jedno, ale smíte si vybrat.


Zkouška[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Předzkouškový test[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Před zkouškou se píše test z EKG, je potřeba vyhodnotit křivku, pravidelnost rytmu, typ rytmu, délku úseků, frekvenci, rozhodnout o patogenitě či normalitě a také vytvořit a okomentovat srdeční osu! O přípravu na EKG test poproste své kroužkové asistenty. Pokud se správně naučíte s křivkou pracovat, nebude vám dělat tato část zkoušky problém. Nepodceňte přípravu, je škoda skončit zkoušku na EKG!

Zkouška[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jednotliví vyučující mají v oblibě různá témata, z toho vyplývají i odlišné nároky. Nespoléhejte se na záchranné otázky, neboť ty jsou někdy horší než ty původní.

Na zkoušce si nejprve táhnete praktickou otázku, následně triplet s otázkami zkouškovými. Seznam otázek je vyvěšen na webu ústavu. Protokoly a účast na cvičeních by vám měly stačit k přípravě na zkoušku praktickou.

Druhý papírek obsahuje trojkombinaci, vždy jedna otázka je z neurověd. Jak moc půjdou do hloubky, zda budou chtít vidět přípravu atp. závisí na zkoušejícím. Hlavně umějte základ, nedělejte zbrklé chyby. Překvapivě hodně detailů vám mnozí odpustí, ale jsou věci, přes které nejede vlak, není chyba jako chyba.

U zkoušky můžete být dotázání i na předložení vypracovaných protokolů, nebývá to časté, avšak protokoly si ke zkoušce rozhodně nezapomeňte!

Učební materiály[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Učit se můžete z učebnice od Prof. Trojana nebo Prof. Kittnara. Velmi dobrá (a drahá) je i učebnice od Ganonga, nebo Guytona, ale jsou velmi obšírné a těžší na čtení. Jestli se naučíte celého Guytona, nebudete mít problém se zkouškou. Neurofyziologie je v knize o neurovědách od MUDr. Myslivečka. Její kapitoly v podstatě kopírují zkouškové otázky, takže se velmi doporučuje. Někdy se hodí i Atlas fyziologie. Je vhodné dané učebnice kombinovat.

Závěrem[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vcelku zajímavý předmět. Přípravu na zkoušku rozhodně nepodceňujte. Budete nuceni se učit průběžně, ale i tak mu před zkouškou takové 3 týdny dejte.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]