Praderův-Williho syndrom

Z WikiSkript

(přesměrováno z Prader-Williho syndrom)

Praderův–Williho syndrom
obraz Praderova–Williho syndromu ze 17. stol.
obraz Praderova–Williho syndromu ze 17. stol.
Klinický obraz hyperfagie, malý vzrůst, mírná mentální retardace, hypogonadismus
Příčina chybění 15q11–13 paternálního chromozomu
Incidence ve světě 1 : 20 000[1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 Q87.1
MeSH ID D011218
OMIM 176270
orphanet ORPHA739
MedlinePlus 001605
Medscape 947954

Praderův–Williho syndrom (PWS) je geneticky podmíněné onemocnění řazené mezi mikrodeleční syndromy. Projevy PWS jsou způsobené poruchou funkce hypotalamu a liší se v závislosti na věku pacienta, onemocnění je charakteristické zejména nezvladatelnou chutí k jídlu, malým vzrůstem, hypogonadismem a mírnou mentální retardací. Prevalence je stejná u dívek i u chlapců.

Onemocnění popsali v roce 1956 švýcarští lékaři – pediatr a endokrinolog Andrea Prader, internista Alexis Labhart a pediatr Heinrich Willi.[2]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Mikrodelece červeně zvýrazněné oblasti paternálního chromozomu způsobuje Praderův–Williho syndrom; mikrodelece téže oblasti maternálního chromozomu způsobuje Angelmanův syndrom

Příčinou na molekulární úrovni je ztráta genové exprese v kritické oblasti na 15. chromozomu (15q11−13) pocházejícího od otce (paternální chromozom). Důvodem může být:

  • mikrodelece v kritické oblasti – 70 % případů;
  • uniparentální disomie kritické oblasti (kdy obě přítomné kopie úseku budou maternálního původu) – 25 % případů;
  • jiné poškození daných genů (nebalancované translokace; mutace v imprintigovém centru)[3][4]

Důsledkem je porucha funkce hypotalamu, který mimo jiné reguluje pocity hladu a žízně a uvolňuje hormony ovlivňující růst a pohlavní vývoj.[4] Ztráta genové exprese ve stejné oblasti 15. chromozomu – ovšem maternálního původu – je molekulární příčinou Angelmanova syndromu. Na genetických změnách v této oblasti lidského chromozomu 15 tak můžeme dobře dokládat význam genomického imprintingu pro rozvoj lidských onemocnění.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Novorozenci a kojenci[upravit | editovat zdroj]

  • výrazně snížený svalový tonus (hypotonie)
  • kraniofaciální dysmorfie – oční štěrbiny ve tvaru mandlí, zúžená hlava v oblasti spánků, tenký horní ret
  • neprospívání – částečně díky chabému sacímu reflexu
  • strabismus
  • únava, apatie, špatná reakce na stimulaci, slabý pláč[4]

Batolata a předškoláci[upravit | editovat zdroj]

  • nezvladatelná touha po jídle s následnou obezitou – příčinou je vysoká hladina ghrelinu (orexigenní účinky)
  • hypogonadotropní hypogonadismus – nedostatečná produkce GnRH hypothalamem je příčinou snížené produkce pohlavních hormonů a snížené plodnosti, sekundární pohlavní znaky jsou málo vyvinuté
  • malý vzrůst (kolem 150 cm), méně svaloviny, krátké ruce a nohy
  • problémy s učením
  • opožděný motorický vývoj
  • opožděný vývoj řeči a špatná artikulace
  • poruchy chování – tvrdohlavost a záchvaty vzteku, obvykle v souvislosti s jídlem
  • porucha spánkového cyklu
  • skolióza[4]

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Komplikace obezity[upravit | editovat zdroj]

Komplikace hypogonadismu[upravit | editovat zdroj]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Kauzální léčba neexistuje. Děti s PWS vyžadují komplexní péči:

  • výživa – v kojeneckém věku vysokokalorické formule, později naopak nízkokalorická strava,
  • substituce růstového hormonu,
  • substituce pohlavních hormonů,
  • chirurgická léčba – metabolická chirurgie – gastrický bypass
  • rehabilitace, pedagogicko-psychologická péče, logopedická péče atd.[4]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.
  • PAVEL, Klener, et al. Vnitřní lékařství. 4. vydání. Praha : Galén, 2011. 0 s. s. 976. ISBN 978-80-7262-857-5.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. PAVEL, Klener, et al. Vnitřní lékařství. 4. vydání. Praha : Galén, 2011. 0 s. s. 976. ISBN 978-80-7262-857-5.
  2. http://www.whonamedit.com/synd.cfm/1836.html
  3. https://emedicine.medscape.com/article/947954-clinical
  4. a b c d e f g Mayo Clinic. Prader-Willi syndrome [online]. ©2011. [cit. 2012-07-29]. <http://www.mayoclinic.com/health/prader-willi-syndrome/DS00922>.