Prefrontální syndrom

Značí postižení před gyrus praecentralis, dříve byl označován jako organický psychosyndrom.

Prefrontální systém

Prefrontální kůra a její části zvýrazněné odstíny modré barvy.

Prefrontální systém je jedna z největších korových oblastí mozku. Tvoří (společně s centrální krajinou) jednu ze dvou částí frontálního laloku.

Funkce

• integrace informací z různých zdrojů, plánování, rozhodování, nové myšlenky (viz dále)
• integrace smyslových vjemů (propojení se zrakovou, sluchovou, čichovou aj. kůrou)
• integrace učení a paměti (propojení s limbickým systémem)
• vedoucí role v regulaci limbického systému (projekce do hypotalamu)
• různé specificky lidské funkce: abstraktní myšlení, kreativita, sociální vztahy, odpovědnost aj.
• pozornost, percepce, pohyb, časová integrace, emoce

Spoje

• spoje z celého mozku, hlavně s rostrálním thalamem (ncl. mediodorsalis thalami)
• propojení s ncl. mediodorsalis thalami:

• velkobuněčná část: do orbitálních a mediálních částí prefrontální kůry
  • léze: euforie, hyperkineze, nevhodné sociální chování
• malobuněčná část: do dorzolaterálních částí prefrontální kůry
  • léze: apaticko-abulický syndrom, hypokineze, kognitivní poruchy

Klinické příznaky

Mezi klinické příznaky prefrontálního syndromu patří:

• tzv. apaticko-abulický syndrom: (někdy též označován jako amotivační syndrom),
  • apatie (otupělost, odevzdanost),
  • abulie (ztráta vůle k jakékoli činnosti).
• Výrazné zhoršení paměti ve složce vštípivosti,
• bradypsychismus,
• nemocný nemá náhled na své onemocnění (anosognosie),
• nepřiměřená euforie,
• moria (nejapné žerty a vulgarismy),
• gatismus (nedodržuje čistotu, působí až dojmem schválnosti),
• ganserismus (hovoří o sobě ve třetí osobě),
• dává aproximativní odpovědi,
• puerilismus (dětinské chování),
• emoční labilita - apatii střídají záchvaty zuřivosti.

Nejzávažnějším projevem postižení frontálního laloku je komatózní stav.

Vyšetření

Při vyšetření objektivizujeme řadu reflexů odrážejících prefrontální deliberaci. Objevuje se pozitivita axiálních jevů (reflex nasolabiální, mentolabiální a sací). Oboustranná léze prefrontální oblasti vede k poruše stoje a chůze, tzv. frontální chůze. Hennerova crescendová retropulze – při vychýlení těžiště vzad nemocný couvá zrychlujícími se kroky až padá (postižení dráhy fronto-ponto-cerebelární). Při postižení frontální baze hyposmie či anosmie z postižení čichové dráhy.

Odkazy

Související články

• Rolandický syndrom
• Syndrom frontálního laloku
• Organický psychosyndrom

Použitá literatura

• SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010-04-24]. <http://jirben.wz.cz>.