Principy diagnostických zobrazovacích metod

Z WikiSkript

Základní principy[upravit | editovat zdroj]

  • Princip transmisní: zdroj záření z jedné strany pacienta, na druhé straně detektor, který detekuje zeslabení záření. Používá RTG, CT.
  • Princip emisní: zdroj záření je v pacientovi, detektor je mimo pacienta. Používá nukleární medicína, termografie.
  • Princip reflexní: zdroj mimo pacienta, detekuje se odražené vlnění. Používá UZ.
  • Princip rezonanční absorpce a emise. Používá MRI.
    Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Princip magnetické rezonanční tomografie.
    .

Metody statické a dynamické[upravit | editovat zdroj]

  • Metody statické: důraz na morfologii, kontrastní a prostorové rozlišení.
  • Metody dynamické: důraz na funkci, časové rozlišení.

Fyzikální modality[upravit | editovat zdroj]

Diagnostické zobrazovací metody využívají k zobrazení orgánů a tkání několika různých fyzikálních modalit. Mezi základní metody používané v diagnostice patří:

Na úrovni experimentů se používají i další fyzikální modality. Patří mezi ně například:

  • pružnost tkání (Youngův modul pružnosti): elastografie,
  • viditelné světlo: např. laser-CT – vyšetření vaskularizace prsu, OCT (Optical Coherence Tomography) – vyšetření oka,
  • infračervené záření: termografie, NIRS (Near InfraRed Spectroscopy) tomografie,
  • mikrovlny: mikrovlnná tomografie – vyšetření prsu,
  • elektrická impedance: EIT (Electrical Impedance Tomography).

Obecné principy[upravit | editovat zdroj]

  • Princip ALARA: As Low As Reasonably Achievable − dávka ionizujícího záření má být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]