Produkční systém buňky

Z WikiSkript

Ribozomy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ribozomy jsou malé elektrodenzní částice o rozměrech 20 x 30 nm.

  • složeny z malé (40S) a velké (60S) podjednotky
  • ze 4 typů rRNA a asi 80 různých proteinů
  • dvě třídy ribozomů:
  1. u prokaryot, chloroplastů a mitochondrií a
  2. u eukaryot
  • vznikají v nukleolu jádra, jejich proteiny jsou syntetizovány v cytoplazmě
  • silně bazofilní → reakce s bazickými barvivy
  • výskyt buď jako individuální granula nebo ve shlucích = polyribozomy (drženy pohromadě mRNA)
  • bílkoviny tvořené pro vlastní potřebu buňky jsou syntetizovány na nevázaných polyribosomech
  • ke spojení rRNA a ribozomu dochází v jádře, kompletní ribozomální podjednotky vycestují z jádra jadernými póry

Endoplazmatické retikulum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • místo syntézy lipidů a sacharidů
  • dochází zde k segregaci proteinů z cytoplazmy a k jejich počáteční posttranslační modifikaci (příprava pro specifické funkce)
  • v plně diferenciovaných buňkách jsou v 2 typy endoplazmatického retikula:
  1. drsné ER
  2. hladké ER

Drsné endoplazmatické retikulum (GER)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • též granulární; rought
  • v buňkách specializovaných na sekreci proteinů (pankreatické, fibroblasty, plazmatické buňky)
  • složeno z tubulů a rovnoběžně uskupených plochých cisteren tvořených membránami, které někdy souvisí se zevním obalem jádra
  • přítomnost ribozomů a polyribozomů na cytoplazmatickém povrchu membrány retikula, které ji propůjčují granulární vzhled
  • Ribozomy jsou odpovědny za bazofilní vlastnosti
  • hlavním úkolem je segregace proteinů určených pro export nebo předání jiným komponentám cytoplazmy
    • počáteční glykosylace glykopreteinů obsahující dusíkaté oligosacharidy, syntéza fosfolipidů, postranslační modifikace novotvořených polypeptidů
    • proteiny syntetizované v GER mají místa určení různá, mohou zůstávat v cytoplazmě, nebo jsou z ní segregovány a podílejí se na různých buněčných aktivitách

Hladké endoplazmatické retikulum (HER)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • též agranulárí; smooth
  • rovněž vytváří nitrobuněčnou síť
  • bez přidružených ribozomů
  • cisterny jsou tubulární; obrovské množství propojených kanálků různých tvarů a velikostí
  • membrány HER vznikají z drsného ER → často v sebe přecházejí
  • syntéza lipidů, fosfolipidů, sacharidů a steroidních hormonů
  • sarkopalsmatické retikulum: specializovaná forma HER, které je angažováno v procesu kontrakce svalových buněk (zásobárna vápníku)
  • často v buňkách syntetizující steroidní hormony (ovaria, testes, kůra nadledvin), a v hepatocytech (detoxikační reakce)

Golgiho komplex (GK)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • dovršuje posttranslační modifikaci produktů syntetizovaných buňkou, zaobaluje je a označuje adresou místa určení
  • ze tří zřetelných oddílů ohraničených hladkou membránou:
  1. mírně zakřivené nakupení oploštělých cisteren,
  2. velké množství malých váčků a
  3. několik větších vakuol umístěných na jednom pólu GK
  • funkční spojení mezi ER a zbytkem buňky (obtížné určení jeho hranic)
  • ER → novotvořený protein → cisterny GK (nejbližší cisterna se nazývá produkční = konvexní = cis oblast), v trans oblasti (konkávní = maturační) se shromažďují váčky → kondenzační vakuoly (tyto struktury pučí z Golgiho cisteren a odštěpují se jako váčky dopravující proteiny do nejrůznějších míst)
  • má důležitou roli při glykosylaci, sulfataci, fosforylaci a selektivní proteolýze bílkovin

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.