Profesionální poškození periferních nervů

Toxické poškození[upravit | editovat zdroj]

toxická neuropatie
typický charakter – symetrická, senzorimotorická, distální polyneuropatie
první jsou postižena vlákna senzitivní, protože jejich těla jsou v ggl. spinale, tedy mimo hematoencefalickou bariéru a jsou tedy poškozovány také
distální je to proto, že trpí nejvíce část neuronu, která je nejdále od centra regenerace (tedy od buněčného těla)
navíc čím je axon delší, tím je náchylnější k poškození → proto jsou hlavní příznaky na DK

senzitivní – parestézie, mravenčení, …, hlavně na DK akrálně, hlavně v noci, snížení či vymizení reflexů – první mizí ty distální (reflex achilovy šlachy)
až později vznikají motorické poruchy – typická je peroneální paréza (nezvedá špičku nohy)

příznaky jsou silně nespecifické
hlavně – alkoholická polyneuropatie (vyšetříme GMT, CDT – karbohydrátdeficientní transferin)
diabetická, paraneoplastická (hlavně ca plic, ovaria, hematogenní)
jak u DM tak u tumorů může být polyneuropatie první příznak nemoci → při výskytu polyneuropatie na to musíme myslet

vyřazení z expozice, vitaminy B1, B6, B12, E, vazoaktivní látky, nootropika, při bolestech – antiepileptika

úžinové syndromy
80 % z nich zaujímá syndrom karpálního tunelu, pak je častý syndrom kubitálního tunelu

ostatní jsou vzácné

na DK – n. peroneus – útlak při průchodu za hlavičkou fibuly, při práci v podřepu či vkleče
n. tibialis – útlak v tarzálním tunelu (při průchodu za vnitřním kotníkem)
při častém stoupání na špičky – baletky (poškození nervu tahem), žokejové (vzpínání ve třmenech), malíři pokojů (na štaflích)

v karpálním tunelu dojde k nějaké expanzi – má dvě hlavní etiologie
endogenní – hormonální změny (syndrom se projeví oboustranně), záněty (tendovaginitidy, …) a metabolické změny
exogenní – posttraumatické, z manuální práce
jenom ty exogenní jsou uznávány jako NzP!!!
nejčastější skupiny činností vedoucí k syndromu:
- těžká fyzická práce, kontrakce flexorů (kladivo, těžká břemena)
- stereotypní opakování flexe a extenze prstů (dříve u dojiček krav, hudebníci, práce na počítači)
- jemné práce při sevření prstů (hodináři, jemní mechanici)
- přímý tlak na zápěstí (zubaři, práce s nůžkami)

subjektivní příznaky:
- první příznaky – ranní tupost v prstech
- pak je 2. fáze – noční parestézie
- 3. fáze – denní parestézie – hlavně při práci s rukama nad hlavou (třeba držení se madla v MHD)
- 4. fáze – neobratnost drobných pohybů

objektivní nález – poruchy citlivosti – posuzujeme je na 2. prstu (porovnáváme čití na bříšku 2. a 5. prstu)
motorický defekt vzniká později – hlavně atrofuje m. abductor pollicis brevis
prokážeme příznakem svíčky – ruka dlaní vzhůru, palec trčí nahoru, tlačíme ho do dlaně, sledujem jeho odpor
vzniklá atrofie tohoto svalu dělá takovou jamku laterálně na thenaru
čití na thenaru je normální (subkutánní větev vychází z n. medianus ještě před vstupem do tunelu!!!)
vzniká pseudoneurom n. mediani – vřetenovité ztluštění nervu – jak se tam díky útlaku hromadí axonoplasma
provokační testy – Tinelův příznak – poklep kladívkem na retinakulum vyvolá parestézie
hyperflexe zápěstí udělá totéž
laboratorní objektivizace – ENG (elektroneurografie) – bude normální rychlost vedení axonem na předloktí a v dlani, v tunelu je zpomalení

syndrom pronator teres (útlak medianu proximálně na předloktí), kořenový syndrom C6, cervikobrachiální syndrom

vyřazení z expozice, polohování dlahou, vazoaktivní látky, NSA, lokálně kortikoidy
poslední možnost – operace – obvykle se už pracovník nemůže vrátit do práce, neboť pohyb zápěstím je alterován