Prokaryota

Z WikiSkript
Obecná stavba prokaryotické buňky

Prokaryota tvoří nadříši prvojaderných organismů. Do prokaryot řadíme:

1. říše: Nebuněčné organismy (Subcellulata)

  1. oddělení: Protoorganismy (Eobionta)
  2. oddělení: Viry (Vira)

2. říše: Prvobuněčné organismy (Protocellulata)

  1. oddělení: Bakterie (Bacteria)
  1. oddělení: Sinice (Cyanophyta)

Protoorganismy (Eobionta)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nebuněčné formace, které byly součástí řetězce vývoje buňky. Vznikly v průběhu chemické evoluce z koacervátů. Jedná se pouze o shluky bílkovin, sacharidů a nukleových kyselin, které nelze podle buněčné teorie považovat za plnohodnotné živé organismy.

Viry (Vira)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nebuněčné formace. Některými odborníky nejsou řazeny mezi živé organismy, avšak protože splňují podmínku schopnosti rozmnožování, většinou se za živé systémy považují. Jsou to nitrobuněční paraziti. Dokáží donutit hostitelskou buňku ke zmnožení jejich nukleové kyseliny (RNA nebo DNA) a jejich proteinů.

Ač se tedy podle některých jedná o neživé útvary, z medicínského hlediska jsou velmi důležité, poněvadž jejich zásah do buněk může způsobit těžká poškození organismu.

Z hlediska genového inženýrství mohou být využity jako vektory genů při vytváření rekombinantního genomu.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Viry.

Viroidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pod viry jsou řazeny také viriony, ačkoliv se jedná o ještě jednodušší formace, tvořené pouze cirkulární molekulou RNA bez proteinového obalu. Přesto jsou schopné přenášet genetickou informaci, a tím vyvolávat choroby v rostlinných buňkách. Přenos je možný jen z poškozené do poškozené buňky.

Priony[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Priony jsou ještě menší částice. Jedná se pouze o proteiny (neobsahují nukleovou kyselinu). Mohou být přenášeny mezi živočichy a vyvolávat zejména nervové choroby (npař. Creutzfeld-Jacobova choroba, kuru, scrapie, BSE).

Priony jsou produktem mutovaného genu PRNP (prion protein gene). Normální preprionové proteiny (PrP) jsou glykoproteiny buněčného povrchu. Jejich maligní izoforma (prion) se kumuluje v buňkách a způsobuje poruchu funkce neuronů a jejich následnou smrt.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Priony.


Bakterie (Bacteria)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o nejjednodušší organismy, které lze podle buněčné teorie a definice života považovat za živé. Bakterie jsou rozšířené po celém světě, jen těžko lze nalézt místo, které nebylo těmito organismy osídleno. Dnes je jich známo ohromné množství druhů. Z medicínského hlediska je důležitá jen velmi malá část, které mohu být pro člověka, popřípadě zvíře, patogenní.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Bakterie.

Sinice (Cyanophyta)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vývojově jsou na stejné úrovni jako bakterie. Jsou to prokaryotní, autotrofní organismy s nemembránovými organelami (tylakoidy), které obsahují chlorofyl, fykocyanin a další barviva uplatňující se při fotosyntéze. Žijí ve vodě a na vlhkých místech. Byly pravděpodobně prvním zdrojem O2 v zemské atmosféře.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.
  • NEČAS, Oldřich. Obecná bioogie pro lékařské fakulty. 3. vydání. Jinočany : H+H, 2000. ISBN 80-86022-46-3.