Psoriáza

Z WikiSkript
Psoriáza na zádech

Psoriáza neboli lupénka (psora = odlupování, škrábání) je neinfekční zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže. Má chronický průběh a sklon k recidivám. Nejčastějším projevem je odlupování pokožky, neboť ta se obměňuje až sedmkrát častěji než normálně. Etiologie je nejasná, určitou roli zřejmě hrají dědičné predispozice (až u 30 % nemocných). Postižena jsou cca 2 % populace, muži a ženy jsou postiženi stejně. Nemoc začíná většinou mezi desátým a třicátým rokem života, neobvyklá u dětí do 8 let. Obtíže jsou horší na jaře a na podzim.

Rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • infekce – psoriasis guttata navazující na streptokokovou angínu
  • léky – beta-blokátory, lithium nebo antimalarika zhoršují lupénku
  • oslunění – většinou zlepšení po slunění, u 6 % nemocných zhoršení výsevu
  • psychologický stres – stejný vliv jako u jiných chronických kožních obtíží
  • kouření, alkohol, rafinovaný cukr

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Epidermis je ztluštělá, keratinocyty obsahují jádra, chybí granulární vrstva a keratin v rohovité vrstvě je uvolněný. Stratum corneum je infiltrováno polymorfonukleáry, které tvoří mikroabscesy. Dochází k rozšíření kapilár a hromadění T lymfocytů.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Psoriáza má mnoho forem od mírné až po život ohrožující. Vzhled se liší od klasického postižení loktů a kolen až k akutní generalizované pustulární formě. Nejčastěji postihuje velké klouby a extensorové strany končetin, skalp (u některých pacientů jediný projev), nehty, ale může se objevit v kterékoliv lokalizaci.

  • Nejprve plochá červená papulka krytá stříbřitě lesklými šupinkami, po poškrábání papulky tyto šupinky odskakují jako šupinky vosku (fenomén voskové kapky);
  • Auspitzův fenomén – při razantnější traumatizaci ložiska dochází k narušení kapilár, které zasahují patologicky vysoko do epidermis, objevuje se tak tečkovité krvácení;
  • Koebnerův fenomén – v místě předchozí traumatizace se objeví psoriatické projevy.

Formy psoriázy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Difusní psoriáza
  1. Akutně exantematická forma – u mladších jedinců předchází příznaky psoriázy většinou angína nebo viróza, poté výsev papulek;
  2. Psoriasis punctata – výsev velmi malých papulek;
  3. Psoriasis guttata – papulky velikosti kapky;
  4. Psoriasis nummularis – velké papuly, až 1 cm v průměru;
  5. Chronicky stacionární forma – predilekční místa papulek jsou na loktech, kolenou a v lumbosakrální krajině (místa více mechanicky namáhaná), mohou se ale objevit i na jiných místech (ve kštici, na dlaních a plantách, pod nehty nebo ve velkých kožních řasách), papulky mají stejný charakter jako u akutní formy, postupně se ale zvětšují, splývají a vytvářejí až geografické konfigurace, stav může vyústit v psoriatickou erytrodermii;
  6. Psoriasis pustulosa;
  7. Barber – omezena na dlaně a planty, u žen středního věku;
  8. Zumbusch – generalizovaná forma, závažné celkové příznaky, může vyústit v erytrodermii;
  9. Psoriasis arthropathica – současné závažné postižení drobných kloubů.
  10. Psoriasis flexuralis – postižení axily, submammárních oblastí, třísel, pupek, častější ve stáří;
  11. Postižení nehtů – u 25–50 % pacientů, dolíčkování nehtů, onycholýza, olejovité skvrny, hyperkeratoza nehtového lůžka, častěji na DK

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Toto zánětlivé, relabující až chronické onemocnění vyžaduje dlouhodobou léčbu, která by měla být zvolena individuálně v závislosti na typu psoriázy, rozsahu postižení, věku pacienta a sociálním zázemí.

  • mírná až středně závažná forma – analoga vit. D, topické steroidy, dehtové preparáty, tazaroten, UVB
  • těžké formy – UVB / PUVA, methotrexát, cyklosporin, biologická léčba
  • postižení obličeje, flexur – topické steroidní preparáty, tacalcitol
  • psor. Barber – silné topické steroidy, Acitretin, PUVA
  • generalizovaná pustulární forma a erytrodermie – Acitretin, methotrexát, cyklosporin, biologická léčba

Analoga vit. D[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • kalcipotriol, takalcitol, kalcitriol – inhibují buň. proliferaci, stimulují diferenciaci keratocytů, dobře snášeny, nesmrdí, nebarví, není riziko atrofie kůže
    • nežádoucí účinky: lokální iritace kůže, hyperkalcémie u vysokých dávek, kalcipotriol není vhodný na obličej a skalp

Topické steroidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • hydrokortison 1%, hydrokortison-butyrát 0,1%, triamcinolon – slabé, středně účinné
  • bethamethason, mometason, methylprednisolon-aceponát, flutikason – silně účinné
  • klobetasol – velmi silné
    • jednoduché na použití, nebarví, není iritace. Problém je v atrofii kůže při dlouhodobém užívání. Silné preparáty by se neměly aplikovat na obličej.
    • existují kombinované přípravky steroid + vit. D analog (Daivobet)

Dehtové preparáty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

efekt pravděpodobně inhibicí DNA syntézy. Problémem je, že zapáchá a barví oblečení. Použití především u hospitalizovaných pacientů, v kombinaci s UVB.

Anthralin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Látka s antimitotickým efektem, má iritační vliv na zdravou kůži, nesmí se aplikovat na obličej a genitál, barví kůži, vlasy, povlečení, sanitární vybavení. Většinou použití u hospitalizovaných pacientů, aplikace se vzrůstající koncentrací (od 0,1–2%), okolní kůže musí být chráněna vayzelínou.

Keratolytika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • 5% kys. salicylová – na hyperkeratózu dlaní a plosek nohou
  • 3% kys. salicylová – do kštice, v kombinaci s dehtovým šamponem (Polytar)

Systémová léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • methotrexát – u těžkého postižení nebo forem rezistentních na topickou terapii, u artropatie. Dávkování 1x týdně 7,5–15 mg. Kontraindikace a nežádoucí účinky jako při jiném užití methotrexátu.
  • acitretin – derivát vit. A, u pustulózní psoriázy, ztenčení hyperkeratotických lézí. Dobrý v kombinaci s UVB – PUVA.
    •  nežádoucí účinky: suchost sliznic, svědění a olupování kůže, hyperostosis, hyperlipidemie, postižení jater, teratogenní.
  • cyklosporin – u těžkých forem, inhibuje T-lymfocyty a produkci IL-2. Nutná kontrola krevního tlaku a renálních funkcí, zvýšené riziko vzniku karcinomu nebo lymfomu. Není vhodný ke kombinaci s UV.
  • hydroxyurea – imunosupresivum, neovlivňuje jaterní funkce, ale riziko útlumu kostní dřeně.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • Gawkrodger, David, Dermatology. Fourth edition, Churchill Livingstone - Elsevier, 2008, www.elsevierhealth.com