Psychické poruchy u seniorů

Z WikiSkript

Geriatrie

Mezi základní psychiatrické poruchy u seniorů patří demence, delirium a deprese. Jejich nebezpečí spočívá nejen v základu samotného onemocnění, ale i v ovlivnění celkového zdravotního stavu člověka:

  • vzniku nových onemocnění
  • zhoršení stávajícího onemocnění
  • zvýšení frekvence hospitalizací
  • prodloužení hospitalizací
  • celkovému zvýšení morbidity i mortality

Demence[upravit | editovat zdroj]

Demence je syndrom, který může mít především ve stáří podklad ve více onemocněních.

U seniorů často vede k:

  • dehydrataci
  • malnutrici
  • noncomplianci (zapomene vzít léky)
  • ztrátě soběstačnosti
  • nutnosti cizí pomoci (ze strany rodinných příslušníků)
  • nutnosti ústavní péče

Nejčastější příčiny demence u seniorů[upravit | editovat zdroj]

Léčba především Alzheimerovy demence spočívá v oddálení těžších stádií nemoci. Používají se inhibitory mozkových acetylcholinesteráz – donepezil, rivastigmin.[1]

Deprese[upravit | editovat zdroj]

Deprese u seniorů je obecně poměrně podceňovaný stav, který je založen na chronické nemoci, ztrátě blízké osoby (ovdovění), změnou životní situace, ztrátou životní role, s čímž je často spojeno přestěhování do domova s pečovatelskou službou. V důsledku depresí dochází k noncompliance léčby (nebere léky, často úmyslně), dehydratace, malnutrice a hubnutí na podkladě nechutenství. Deprese se může projevit jako celkový útlum nebo jako agitovaný neklid s agresivními sklony. Ve stáří rovněž roste počet sebevražd – skok z výšky, oběšení. Deprese by tedy neměla být podceňována, ale léčena (psychiatrické konsilium).

Vhodná antidepresiva ve stáří[1]:

  • nejvhodnější jsou selektivní inhibitory reuptake serotoninu (sertralin, citalopram)
  • blokátory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)
  • noradrenergní a specificky serotoninergní antidepresiva (NASA) – mirtazapin
  • nevhodná jsou tricyklická antidepresiva (mají anticholinergní účinek)

Delirium[upravit | editovat zdroj]

Delirantní stavy jsou způsobené často dehydratací, změnou prostředí nebo některými léky (typicky ATB – fluorochinolony), hypoxií, infekcí, psychosociálním stresem, ale i abstinenčním deliriem.

Akutní léčba delirantního stavu:

  • odstranění vyvolávající příčiny (metabolická dysbalance, infekce, neurologické onemocnění,...)
  • dostatečná hydratace
  • neuroleptika – typicky tiapridal, risperidon, haloperidol
  • hypnotika - úprava rytmu spánek-bdění může vést ke zlepšení stavu


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b JIRÁK, Roman. Léčba psychických poruch ve stáří [online]. ZDN, ©2012. Poslední revize 2012-01-02, [cit. 2012-02-13]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/lecba-psychickych-poruch-ve-stari-462924>.