Psychoterapie

Metody psychoterapie vycházejí z teoretických rámců jednotlivých směrů.

Racionální psychoterapie

• působí na pacienta prostřednictvím logických myšlenkových postupů – výklad, podstata onemocnění, řešení, rady
• základem je rozhovor
• rozšířená součást lékařské praxe
• nelze ji přeceňovat, veškerá činnost nelze redukovat na myšlenkové procesy

Sugestivní psychoterapie

• opak racionální psychoterapie, snaží se obejít racionální složku psychiky, pacient má tvrzení přijímat a řídit se jimi
• pacient musí být sugestibilní
• probíhá v bdělém či hypnotickém stavu
• je to i placebo efekt

Hypnóza

• psychologicky navozený stav změněného vědomí
• zvýšena sugestibilita
• několik postupů
• uspávací metoda
  • nejběžnější typ
  • sugescemi navodíme pocit ospalosti a únavy
  • napomáhá šero, ticho, monotónní mluva

Psychoterapie empatickým rozhovorem

• C. Rogers
• pacient povídá o tom, co mu přijde důležité
• terapeut poslouchá, reaguje, popisuje pocity, vžívá se, je nedirektivní, přátelský
• autenticita psychoterapeuta
• bezpodmínečné pozitivní přijetí
• empatie

Relaxační a imaginační psychoterapie

Autogenní trénink

• vychází z toho, že psychická tenze, aktivace vegetativního systému a napětí kosterního svalstva spolu souvisí
• snížením tenze kosterního svalstva snížíme psychickou tenzi
• nižší stupeň – 6 úkolů:
  • cvičení tíhy, tepla, srdeční činnosti, dechu, břišních orgánů, hlavy
• individuální formulky – cílené na některé obtíže, které chce jedinec odstranit („nemám chuť na sladké“, „věci se mi daří“…)

Katatymně-imaginativní psychoterapie

• relaxace je využito k vizuálním představám různých motivů
• témata pacient dotvoří, aby do nich dosadil své problémy
• např. představa louky – pacient si ji doplní podrobnostmi

Nácviková psychoterapie

• základní princip – nácvik
• učení se novému, soustavné a cílené opakování úkolů a zvyšování náročnosti úkolů
• na základně operantního podmiňování, podmíněných reflexů, teorie učení
• odstraňování na špatných návyků
• cíl: pozitivní návyk
• vypracování žádoucí dovednosti
• fobie – postupné překonávání
• léčba sex. dysfunkcí (erektilní dysfunkce, vaginismus)

Nácvik asertivity

• zlepšení interpersonální interakce
• prosazování oprávněných požadavků

Averzivní terapie

• spojuje nežádoucí aktivity s nepříjemným podnětem
• léčba závislosti na alkoholu – apomorfin, antabus

Systematická desenzibilizace

• zmírňuje fobie
• pacient relaxuje a představuje si, že prožívá strach
• expozice

Nápodoba a další techniky

• pozorování jiných osob
• psychodrama

Psychoanalýza

• léčba závažných neuróz a některých poruch osobnosti
• analytik sedí za pacientovou hlavou, aby ho vyšetřovaný neviděl, pacient leží
• pacient má říkat vše, co ho napadne
• jedno sezení trvá 50 minut, 4–5x týdně, řádově stovky sezení, i několik let
• analytik reaguje interpretacemi
• přenos – specifický vztah analysanda k analytikovi
• protipřenos – analytik projikuje na pacienta své nevědomé přání

Kognitivně behaviorální terapie

• kognitivně behaviorální terapie je vysoce strukturovaná
• zaměřená na cíl
• učí klienta nové dovednosti
• identifikuje zkreslení v myšlenkách

Skupinová psychoterapie

• více typů:

1. založená na psychodramatu
2. založená na psychoanalýze
3. založená na transakční analýze
4. eklekticky pojatá

Další druhy psychoterapie

• podpůrná psychoterapie
• rodinná terapie
• terapie virtuální realitou (VRET - Virtual reality exposure therapy)

Odkazy

Související články

• Psychoterapie – základní školy

Externí odkazy

• Psychoterapie (česká wikipedie)
• Psychotherapy (anglická wikipedie)
• Databáze psychoterapeutických směrů

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 10.03.2010]. <http://jirben.wz.cz>.