RTG v zubním lékařství

Z WikiSkript

Rentgenové snímky v zubním lékařství mohou být intraorální, nebo extraorální.

Intraorální filmy[upravit | editovat zdroj]

Intraorální filmy mají fotografickou emulzi na obou stranách – emulze je citlivá na RTG záření i na viditelné světlo. Jsou to bezfoliové filmy – obraz vzniká přímým působením RTG na film. Je nutné dodržovat umístění filmu v ústech podle výrobce.

Vyrábí se ve třech modifikacích:

  1. Periapikální filmy – ve velikostech pro dospělé 3 × 4 cm a pro děti 2 × 3,5 cm
  2. Bite wing – podlouhlé filmy s nákusným křidélkem – dg. aproximálních kazů, na snímku chybí hroty kořenů
  3. Okluzní filmy (Limbální, marginální) – pro axiální zobrazení větších úseků maxily obvykle 5,7 × 7,6 cm
  4. Axiální

Extraorální filmy[upravit | editovat zdroj]

OPG
Ortopantomogram

Nejčastěji mají rozměry 15 × 30 cm pro panoramatické přístroje, 18 × 24 cm pro kefalometrii.

Jsou to filmy foliové – obraz vzniká působením viditelného světla emitovaného zesilovací fólií při jejím ozáření. Většinou produkují fólie modré světlo, ale výkonnější jsou fólie emitující světlo zelené.

  1. Ortopantomogram (OPG)
  2. Zadopřední projekce
  3. Boční projekce
  4. Telerentgen

Analýza[upravit | editovat zdroj]

Nutné předpoklady ke správné analýze:

  1. Dostatek času
  2. Velké negatoskopy jsou nevhodné, lepší jsou malé prohlížečky 15×30 cm
  3. Odclonění periferního jasu
  4. Zdroj bodového světla

Systematický postup[upravit | editovat zdroj]

  1. Jaký typ zobrazení: intraorální, nebo extraorální?
  2. Umístění objektu na filmu
  3. Jaký zub v jaké čelisti
  4. Korunka – kaz, výplň, náhrada
  5. Kořen – krčkový kaz, kořenový kanálek
  6. Periodontium – rozsah štěrbiny
  7. Alveol

Snímek je negativ:

  • Světlé je stín – kosti, zuby, kovové výplně, implantáty.
  • Tmavé je projasnění – svaly, gingiva, pulpa vzduch, vazivo.


Zobrazené tkáně[upravit | editovat zdroj]

  • Měkké tkáně – můžeme zachytit stíny rtů, jazyka, okraj nosních křídel, ztluštělou gingivu
  • Zub – sklovina je nejsytější stín, bílý pruh lemující korunku, nemá jasnou strukturu, hranice s dentinem je ostrá
  • Dentin a cement – absorbují stejné množství záření, bez vnitřní struktury
  • Dřeňová dutina – projasnění, tvar je charakteristický pro jednotlivé zuby, prostorná u mladých lidí a pak se s věkem zmenšuje
  • Kořenový kanálek – projasnění se mění stupněm vývoje zubu
  • Processus Alveolaris
    • Ohraničen sytější linií – lamina dura – kortikalis alveolu
    • Síťovitá houbovitá struktura – spongioza – u horní čelisti je uspořádání trámců stejnoměrné, u dolní je formace trámečků hrubší, uniformní uspořádání je vzácné
  • Periodontální štěrbina
    • Tvořená měkkou, málo mineralizovanou tkání
    • Na RTG vlasové projasnění mezi kořenem a alveolární kortikalis
  • Horní čelist – projasnění – cavum nasí, sutura intermaxillaris, foramen incisivum, foramen palatinum majus, sinus maxillaris, nutritivní kanálky
    • stíny – spina nasalis anterior, os zygomaticum, hamulus pterygoiudeus, processus coronoideus mandibulae
  • Dolní čelist – projasnění – canalis mandibulae, foramen mandibulae, foramen menthale, nutritivní kanálky
    • stíny – protuberantia menthalis, spina methalis, linea mylohyoidea


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • RTG v zubním lékařství [seminář k předmětu Preklinické zubní lékařství, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. letní semestr 2011.

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.