Regulace Krebsova cyklu

Z WikiSkript


Krebsův cyklus

Regulačními body (enzymy) Krebsova cyklu jsou[upravit | editovat zdroj]

  1. Citrátsyntáza
  2. Isocitrátdehydrogenáza
  3. α-ketoglutarátdehydrogenáza


Regulačními faktory Krebsova cyklu jsou[upravit | editovat zdroj]

  1. Poměr NADH / NAD+ – respirační kontrola.
  2. Poměr ATP / (ADP a AMP) – energetická kontrola.
  3. Dostupnost substrátů Krebsova cyklu – substrátová kontrola.


Poměr NADH / NAD+ – respirační kontrola[upravit | editovat zdroj]

Pokračováním Krebsova cyklu je dýchací řetězec, kde dochází k reoxidaci redukovaných kofaktorů. Pokud se hromadí NADH + H+ a FADH2 (zvyšuje se poměr NADH / NAD+), dojde k inhibici α-ketoglutarátdehydrogenázy a isocitrátdehydrogenázy.


Poměr ATP / (ADP a AMP) – energetická kontrola[upravit | editovat zdroj]

Je-li dostatek energie, inhibuje se α-ketoglutarátdehydrogenáza a isocitrátdehydrogenáza.

  • ATP je jejich inhibitorem.
  • ADP a AMP jsou naopak aktivátory.
Komplex IV v dýchacím řetězci


Dostupnost substrátů Krebsova cyklu – substrátová kontrola[upravit | editovat zdroj]

Substrátová kontrola se nachází na úrovni citrátsyntázy, která produkuje tolik citrátu, kolik jí dodáme oxaloacetátu a acetyl-CoA.

Aktivita Krebsova cyklu rovněž souvisí s dostupností O2. I přesto, že žádná z reakcí v cyklu nevyžaduje O2, je kyslík potřebný pro respirační řetězec, protože zde slouží jako finální akceptor elektronů. V respiračním řetězci se reoxidují:

NADH → NAD+
FADH2FAD

Jestliže buňka postrádá O2, klesá koncentrace NAD+ a FAD a následně se sníží i aktivita Krebsova cyklu.