Riboflavin

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png
Riboflavin

Riboflavin neboli vitamin B2 je součástí koenzymů flavinadenindinukleotidu (FAD) a flavinmononukleotidu (FMN), má klíčovou úlohu v oxidačním metabolismu.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V malém množství se vyskytuje v mnoha potravinách. Hlavním zdrojem jsou maso, mléko a mléčné produkty. Dobrým zdrojem jsou rovněž ryby, vnitřnosti, zelenina, vejce a celozrnné obilniny. Vymíláním mouky se odstraní většina vitaminu B2, proto jsou v některých zemích (např. USA) potraviny z obilovin vitaminem B2 fortifikovány.

Doporučená denní dávka pro dospělé: 1,2–1,5 mg[1].

Deficit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podle několika populačních studií je deficit značně rozšířen v rozvojových zemích tam, kde je ve stravě málo živočišných potravin, zeleniny a ovoce a kde se konzumují vysoce vymleté obiloviny (bílá mouka)[2]. Často vzniká sekundárně jako následek poruchy resorpce při malnutricích, enterokolitidách, céliakii, chronické hepatitidě, u dětí často po širokospektrých ATB. Klinické příznaky mohou exacerbovat i u některých onemocnění (nádorová, srdeční, diabetes mellitus)[3].

  • Klinický obraz: Popis příznaků je v různých odborných publikacích poněkud nekonzistentní. Deficit vitaminu B2 se téměř vždy vyskytuje společně s deficitem jiných B vitaminů, které mohou být příčinou některých z uváděných příznaků[4]. Nejčastěji je uváděna angulární stomatitida, odlupování sliznic rtů (cheilosis), atrofická glossitida, normocytová normochromní anémie a hypoplázie kostní dřeně[4]. Mezi jinými uváděnými příznaky je i seboroická dermatitida, ale podle dermatologických publikací je její etiologie dosud neznámá [5].
  • Laboratorní hodnocení: pokles vylučování vit. B2 v moči (normální hodnoty jsou 106–638 nmol/l[6]), snížená koncentrace glutathionu a glutathionreduktázy v erytrocytech.

Nadbytek[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Projevy nadbytku nejsou známy.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
  2. ALLEN, L, et al. Guidelines on Food Fortification with Micronutrients [online] 1. vydání. Geneva : WHO, FAO, 2006. 370 s. Dostupné také z <http://www.who.int/nutrition/publications/guide_food_fortification_micronutrients.pdf>. ISBN 139789241594011.
  3. STANDING COMMITTEE ON THE SCIENTIFIC EVALUATION OF DIETARY REFERENCE INTAKES AND ITS PANEL ON FOLATE, OTHER B VITAMINS, AND CHOLINE AND SUBCOMMITTEE ON UPPER REFERENCE LEVELS OF NUTRIENTS, FOOD AND NUTRITION BOARD, INSTITUTE OF MEDICINE,. Dietary Reference Intakes for Thiamin, Riboflavin, Niacin, Vitamin B6, Folate, Vitamin B12, Pantothenic Acid, Biotin, and Choline [online] 1. vydání. Washington D.C : National Academic Press, 1998. 592 s. Dostupné také z <https://download.nap.edu/openbook.php?isbn=0309065542>. ISBN 0-309-59725-0.
  4. a b WHO, FAO,. Vitamin and mineral requirements in human nutrition [online] 2. vydání. Geneva : WHO, 2004. 341 s. Dostupné také z <http://whqlibdoc.who.int/publications/2004/9241546123.pdf>. ISBN 924154612 3.
  5. ASCHOFF, R, et al. Seborrheic dermatitis. Hautarzt. 2011, roč. 62, vol. 4, s. 297-307, ISSN 0976-4550. 
  6. Laboratorní hodnoty : Normálních hodnoty stanovené pro laboratorní vyšetření. Tato databáze byla připravena ve spolupráci s Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN v Praze [databáze]. Pears Health Cyber, s. r. o. 2012, Poslední revize 2012-02-21, [cit. 2012-02-21]. <http://www.ordinace.cz/laboratorni-hodnoty/238/#detail>.