Rickettsiózy

Z WikiSkript

Rickettsie – obligátní intracelulární paraziti, řadí se spíše k bakteriím.

Skvrnitý tyfus (typhus exanthemicus)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • původce: Rickettsia prowazekii (popsal ji prof. Prowazek, rodák z Čech)
  • projevy: vysoké horečky, bolesti hlavy a makulopapulózní exantém
  • probíhá-li opakovaně, je mírnější – Brill-Zinserova nemoc
  • zdroj: krev nemocného
  • přenos: vší šatní, která kouše a svědí; rickettsie jsou v trusu, proniknou kousnutím nebo přes exkoriace; lze se nakazit i vdechnutím prachu s tímto trusem
  • inkubační doba: 10–14 dní

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • náhlá horečka a třesavka, prudké bolesti hlavy
  • tachykardie, hypotenze, nedoslýchavost, světloplachost a suchý kašel
  • faryngitida a meningeální dráždění
  • 4.–7. den se objevuje exantém, který může vymizet, ale častěji hemoragizuje a vznikají tak tmavohnědé pupeny (první na hrudníku, vynechává obličej, dlaně a plosky)
  • po objevení vyrážky nastává zhoršování – stupor, deliria (utíká z lůžka), inkontinence moči a stolice
  • 9.–19. den může končit smrtí, jinak do 14 dní se stav upraví
  • KO: leukopenie, aneozinofilie
Typická tyfová vyrážka

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • epidemiologická situace + klinický obraz + Ig
  • po infekci zůstává imunita, ale často perzistuje infekce latentně v člověku a později při oslabení se projeví jako Brill-Zinserova nemoc

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • před érou ATB činila úmrtnost 20–40 %, při včasném podání ATB se radikálně snížila na 1 %
  • vyléčená nezanechává následky, u dětí je průběh mírnější

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Skvrnivka krysí (endemický tyfus)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • původce: Rickettsia typhi
  • rezervoár: potkani
  • přenos: blechou
  • nemoc lidí zaměstnaných ve skladištích a přístavech

Klinický průběh[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Horečka Skalistých hor (Rocky mountain spotted fever)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • původce: Rickettsia rickettsii
  • rezervoár: obratlovci
  • přenašeč: klíště
  • 4–8 dní od přisátí klíštěte jsou patrné celkové příznaky, makulopapulózní eflorescence na zápěstích
  • těžký průběh, postižení cévního systému, letalita 5 %

Africká klíšťová horečka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • v oblasti Středozemí
  • původce: Rickettsia conori
  • přenos: klíšťaty parazitujícími na psech (často černá skvrna v místě přisátí klíštěte)

Rickettsiové neštovice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

A: rtg normálního hrudníku, B: atypická pneumonie způsobená horečkou Q
  • původce: Rickettsia akari
  • přenos: roztoči
  • zdroj: hlodavci
  • celkové příznaky s makulopapulózním exantémem

Horečka Q[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • původce: Coxiella burnetii (původní název Rickettsia burneti); když byla objevena, nebyl znám její původce, proto Q (query = otazník)
  • akutní horečnaté onemocnění, prudký začátek, bolesti hlavy, atypická pneumonie
  • zdroj: hlodavci, ptáci
  • přenos: klíšťata, na jiné zvíře (ovce, kozy); nemocná zvířata mají rickettsie v mléce, moči, v sekretu dýchacích cest; přenos na člověka se děje buď přímým kontaktem se zvířaty nebo při zpracování produktů z nakažených zvířat

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • náhlý začátek s horečkou, bolesti hlavy
  • pátý den: suchý kašel, bolesti na hrudi, fyzikální nález většinou chudý; na rtg patrná atypická pneumonie perihilózně (u starších může připomínat i karcinom)
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Q horečka.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.