Rýma

Z WikiSkript

(přesměrováno z Rinitida)

Rýma
common cold
rhinitis
nejběžnější akutní onemocnění člověka
nejběžnější akutní onemocnění člověka
Původce viry z rodu Rhinovirus, coronaviry, viry chřipky, adenoviry
Rizikové faktory prochladnutí
Inkubační doba 12–72 hodin
Klinický obraz bolest hrdla, ucpaný nos, opuchlá nosní sliznice, zvýšení sekrece, bolesti hlavy, tlak v oblasti tváře a ucha
Diagnostika běžně se nevykonává
Léčba symptomatická
Očkování není
Klasifikace a odkazy
MKN alergická rýma J30
MeSH ID D012220

Infekční rýma ( rhinitis či common cold = běžné nachlazení) je nejběžnějším akutním onemocněním člověka. Je způsobena převážně viry z rodu Rhinovirus (tvoří více než polovinu případů). Asi čtvrtinu případů způsobují koronaviry, poté viry chřipky a adenoviry.

Patogeneze a patogenita

Inkubační doba infekční rýmy je 12–72 hodin (u rhinovirů běžně 2, u coronavirů 3 dny). Mezi první příznaky patří bolest hrdla, ucpaný nos, otok nosní sliznice, zvýšená sekrece (za nosní diskomfort zodpovídají zánětlivé mediátory ne samotná vírová infekce). K nim se přidružují bolesti hlavy, tlak v oblasti tváře a ucha, ztráta chuti a čichu. V 30 % případů se objevuje také kašel a ve 20 % chrapot. Horečka je neobvyklá.

Úloha prochladnutí

Empiricky infekční rýmě často předchází prochladnutí nohou. Patofyziologicky bychom to mohli vysvětlit tím, že prochladnutí končetin způsobí reflexní vazokonstrikci cév v nosní sliznici, která se tím ochladí. Pokud se na ní v té době nachází rhinoviry, dochází k jejich většímu pomnožení (optimum je 33 °C, při 37 °C hynou ) a zároveň se při nižší teplotě snižuje aktivita řasnatého epitelu.

Coronaviry

Patří do čeledi Coronaviridae. Jsou to obalené RNA viry se spirálovitou symetrií. Viriony jsou lemované kuželovitými výběžky. Na povrchu se nachází glykoprotein HE, který se váže na buněčnou membránu a zodpovídá za hemaglutinaci a hemadsorpci, a též odštěpuje acetylové skupiny. Obal obsahuje protein M. U lidských koronavirů dochází k vazbě výběžkového glykoproteinu S na buněčný receptor – aminopeptidázu. Následně splývá virový obal a buněčná membrána.

Kromě infekční rýmy způsobují častá onemocnění hospodářských a domácích zvířat. U lidí mohou vyvolat pneumonii.


Coronavirus – původce SARS

SARS – syndrom akutního respiračního selhání je též onemocnění způsobené koronavirem. Původce SARS je však úplně odlišný od jiných lidských koronavirů. Proto se předpokládá, že se k člověku dostal ze svého zvířecího hostitele – cibetky. (Virus izolovaný ze zdravé cibetky byl téměř shodný s původcem SARS.) Onemocnění se vyskytovalo hlavně v Číně, v Hongkongu a na Taiwanu − tedy v oblastech, kde se maso z cibetek považuje za delikatesu. Virus se lehce přenášel také na ošetřující personál a leteckou dopravou se rozšířil i do dalších zemí – např. Kanada. Účinná terapie zatím není známá.


Epidemiologie

U malých dětí je rýma způsobená převážně rhinoviry, zatímco u dospělých ji způsobují hlavně koronaviry. K přenosu dochází zejména kapénkami při kýchaní, ale také kontaminovanými předměty či kontaminovanýma rukama například skrze spojivku. Nejvnímavější jsou malé děti, které se nakazí rýmou průměrně 6-krát ročně. Rýma se častěji vyskytuje v chladném období. Neléčená rýma trvá přibližně 10 dní.

Diagnostika

Kultivace rhinovirů není potřebná, sérologie je typově specifická. Kultivace koronavirů ani sérologie se běžně nevykonává.

Léčba a prevence

Léčba je zpravidla symptomatická. Imunita je typově specifická a krátkodobá. Mnoho sérotypů (zejména u rhinovirů) způsobuje obrovské problémy při tvorbě vakcíny. Zvyšování nespecifické odolnosti (např. saunovaním) je diskutabilní.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.