Rizikové těhotenství a novorozenec

Z WikiSkript

Rizikové těhotenství je těhotenství, při kterém na plod působí rizikové faktory. Rizikový novorozenec vyžaduje po propuštění komplexní sledování zaměřené na prevenci, vyhledávání a léčbu specifických následků porodního stresu.

Rizikové těhotenství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při rizikovém těhotenství působí na plod rizikové faktory (RF). Výsledek působení škodlivých vlivů na plod závisí na vlastnostech a délce působení noxy a na reakci plodu, která závisí na stádiu jeho vývoje. Výsledkem působení rizikového faktoru může být úmrtí plodu, vrozené vývojové vady (VVV) nebo prenatální nemocnost. Výsledkem může být porod zdravého, zdánlivě zdravého (postižení se projeví později) nebo nemocného novorozence (proto jsou rizikoví novorozenci dlouhodobě sledováni).

Klasifikace rizikových faktorů je možná z různých pohledů:

  • Dle původu – ze strany matky, plodu či placenty.
  • Dle času působení, charakteru apod.
  • Dle období (prenatální anamnéza).

Rizikové faktory prekoncepčního období[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rizikové faktory v těhotenství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Působí-li rizikové faktory 0.–3. týden těhotenství, vznikají gametopatie, blastematózy.
  • Působí-li rizikové faktory 4.–12. týden těhotenství, vznikají embryopatie.
    • RF: ionizační záření, léky, chemikálie (teratogeny), některé infekce, hypoxie, ketonémie, diabetická embryopatie, opakované hypoglykemie.
    • Výsledek působení: VVV (efekt závisí na velikosti expozice, na jejím načasování a na dalších faktorech).
  • Působí-li rizikové faktory po 12. týdnu těhotenství, vznikají fetopatie.

Rizikovost a morbidita při porodu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Uplatňují se všechny faktory, které mohou zapříčinit časné nebo pozdní postižení až smrt dítěte během porodu.

Nejčastější rizikové faktory jsou:

  • Hrozící předčasný porod – známky porodní činnosti začínají před ukončením 37. gestačního týdne.
    • Nejčastější příčina – ascendentní infekce, insuficience hrdla děložního, špatné sociálně-ekonomické postavení matky.
  • Předčasný odtok plodové vody (PROM) – pokud plodová voda odteče více než 12 hod. před porodem, významně stoupá riziko infekce plodu (adnátní sepse).
    • Nejčastější příčina – patologická poševní mikroflóra, která způsobí infekci amnia.
    • Největším rizikem pro plod je kongenitální sepse.
  • Porušený porodní mechanismus – jakákoli odchylka od fyziologického průběhu porodu.
    • Urychlený porod – spontánně probíhající porod, který trvá méně než 3 hodiny.
      • Příčiny – cervikoistmická insuficience, hyperaktivita dělohy, velmi poddajné porodní cesty.
      • Rizika – traumatismus, asfyxie.
    • Protrahovaný porod – trvá-li déle než 20 hod u primipar, 14 hod u multipar.
      • Příčina – slabá činnost dělohy, nepravidelnosti porodních cest, poloha plodu.
      • Rizika – trauma, asfyxie, infekce.
    • Asistovaný porod – pomocí kleští či vakuového extraktoru.
      • Cílem je zkrátit II. porodní dobu při protrahovaném porodu, když už císařský řez není možný.
      • Riziko – poranění.

Náhlé stavy při porodu:

Rizikový novorozenec[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Novorozenec drogově závislé matky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Po porodu se může vyvinout neonatální abstinenční syndrom (akutní poporodní stav s přítomností řady nespecifických příznaků).
  • Abúzus je navíc často spojen i s infekcemi (hepatitidy, syfilis, HIV).
  • Nejčastější látky – opiáty (kodein, heroin, metadon, morfin), barbituráty, alkohol, amfetamin, kokain, marihuana, diazepam.
  • Časté klinické příznaky abstinenčního syndromu – vysoce laděný křik, krátká doba spánku po jídle, zvýšený Moroův reflex, třes, hypertonie, křeče, problémy s krmením, zvracení, řídká vodnatá stolice, horečka, tachypnoe, tachykardie.
  • Příznaky se obvykle objeví v prvních hodinách až prvních 3 dnech (u opiátů mohou přetrvávat i 3–6 měsíců).
  • Abúzus v těhotenství může způsobit – předčasný porod, intrauterinní růstovou retardaci (IUGR), teratogenní vliv se zkoumá.
  • Fetální alkoholový syndromnízká porodní hmotnost, mikrocefalie, typická facies s vyhlazeným filtrem, opoždění jemné motoriky a snížení intelektu.
  • Včasná diagnostika bývá obtížná, matky závislost většinou tají.
  • Nejčastější průkaz – biochemické vyšetření moči matky a novorozence, analýza smolky pro přítomnost návykových látek.
  • Terapiefenobarbital (křeče), tinctura opii, event. diazepam.
    • Dávkování závisí na skórování abstinenčního syndromu dle Finneganové.
  • Prognóza – problém dětí je dlouhodobý, zdravotní i sociální, často je diskutovaný problém SIDS.

Diabetická fetopatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Novorozenec diabetické matky.


Infekce matky v graviditě[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastější původce vrozených infekcí lze shrnout zkratkou STORCH: Syfilis, Toxoplasma, Others (parvovirus B19, virus varicela-zoster, Listeria monocytogenes, virus hepatitidy B, HIV, Chlamydia trachomatis, Borelia burgdorferi, enteroviry), Rubeola, Cytomegalovirus, Herpes simplex.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infekce ohrožující plod.


Infekce spojené s porodem[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, D, I ŠUBRT a J DORT. Kongenitální infekce. Pediatrie pro praxi [online]2007, roč. -, vol. 2, s. 72-76, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/ped/2007/02/02.pdf>. 

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. s. 85-88. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, M, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. ISBN 9788089171491.
Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.