Rozpad beta

Z WikiSkript


Rozpad beta je izobarickou transformací jádra, z tohoto důvodu je zachován počet nukleonů. Jádro je nestabilní díky nadbytku či nedostatku neutronů. Vyskytuje se u umělých i přirozených radionuklidů.
Při srovnání s částicemi alfa zjistíme, že částice beta jsou mnohem lehčí, proto se při stejné energii pohybují mnohem rychleji. Při průchodu prostředím méně ionizují a excitují. K ochraně před zářením beta používáme plexisklo či tenký hliníkový plech.

Rozlišujeme tři druhy rozpadu beta:

  • Přeměna β- (emise elektronů)
  • Přeměna β+ (emise pozitronů)
  • Elektronový záchyt
Přeměna β-

Přeměna β-[upravit | editovat zdroj]

V dceřiném jádře dochází k nárůstu protonového čísla o 1 (tedy Z → Z+1). Mateřským jádrem je emitován elektron (záporně nabitý) a antineutrino (antičástice neutrina, částice ze skupiny leptonů). Spektrum emitovaných elektronů je spojité.


Přeměna β+

Přeměna β+[upravit | editovat zdroj]

V dceřiném jádře dochází k poklesu protonového čísla o 1 (tedy Z → Z-1). Mateřským jádrem je emitován pozitron (kladně nabitý) a neutrino. Spektrum emitovaných pozitronů je spojité.


Elektronový záchyt (záchyt elektronu z elektronového obalu)[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji dochází k záchytu elektronu ze slupky K. Protonové číslo mateřského prvku se zmenšuje o 1. Po zachycení elektronu jádrem se uvolní místo pro elektron v nejnižších energetických hladinách, dojde k jeho zaplnění elektronem z vyšší energetické hladiny. Přeskok elektronu v elektronovém obalu je doprovázen emisí charakteristického elektromagnetického vlnění z obalu atomu. Mateřským jádrem je rovněž emitováno neutrino.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, et al. Základy lékařské biofyziky. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2011. 200 s. ISBN 978-80-246-2034-3.
  • ROSINA, Jozef a Hana KOLÁŘOVÁ. Biofyzika pro studenty zdravotnických oborů. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1383-7.
  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.