Salmonella

Z WikiSkript
Salmonella spp.
Enterobacteriaceae
Salmonella
Morfologie G− tyčinka
Vztah ke kyslíku fakultativně anaerobní
Kultivace krevní agar, laktózové agary
Zdroj člověk, zvíře
Přenos alimentární cestou, feko-orálně
Onemocnění břišní tyfus, salmonelózy
MeSH ID D012475


Tento bakteriální druh patří do čeledi G− tyčinek Enterobacteriaceae. Donedávna byly sérotypy salmonel považovány za různé samostatné druhy. Genetickou analýzou bylo zjištěno, že se jedná o jeden druh označený jako Salmonella enterica rozdělený na sedm poddruhů. Pro člověka jsou patogenní druhy zařazené do subspecies „enterica“. Salmonella enterica subsp. enterica zahrnuje několik sérovarů s několika významnými lidskými patogeny – Salmonella Typhi, Salmonella Paratyphi, Salmonella Typhimurium, Salmonella Enteritidis

Salmonella Typhi[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Výhradně antropopatogenní;
  • poměrně odolná vůči vyschnutí, snáší teploty pod bodem mrazu a přežívá v pitné vodě a mléku;
  • ničí ji běžné dezinfekční prostředky a teplota nad 60 °C;
  • fermentuje glukózu, manitol a sorbitol;
  • laktóza a sacharóza negativní;
  • tvoří H2S.

Kultivace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Roste na běžných kultivačních půdách, pro identifikaci se používají selektivní a selektivně diagnostické půdy (Endova půda, DC agar, SS agar aj.).
  • Na laktózových agarech roste ve formě bezbarvých kolonií.
  • Na selektivním Wilsonově-Blairově bismut-sulfitovém agaru vyrůstají černé kolonie s bismutovým zrcátkem.

Antigenní struktura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • O-antigen typu 9 a 12;
  • bičíkový H-antigen d typu;
  • povrchové Vi antigeny.

Břišní tyfus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Břišní tyfus.
  • Inkubační doba břišního tyfu je asi 7–14 dní;
  • septické onemocnění;
  • vstupní brána: sliznice GITu;
  • nosičství: dlouhodobé (i celoživotní) – žlučník a žlučové cesty.

Inkubační doba trvá zhruba 14 dní, dochází k pomnožení v makrofázích Peyerových plaků, poté se bakterie dostávají do lymfatické uzliny, kde se dále množí. Odsud se dostávají do oběhu, nastává septický stav charakteristický hyperpyrexií, bolestmi hlavy, poruchami vědomí a červenými skvrnami na kůži. Akutní fáze trvá několik týdnů.

Bezpříznakové nosičství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Onemocnění se nemusí projevit, bakterie se usídlí ve žlučníku, odkud se dostávají do stolice a může dojít k infikování dalších osob.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Septické teploty, bolesti hlavy, nechutenství, růžové skvrny na kůži, průjmy, perforace střev.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdrojem je výhradně člověk, symptomatický nebo bacilonosič;
  • kontaminovaná voda, půda, odpad, potraviny;
  • země s nízkým hygienickým standardem.

Nákaza je možná přenosem z infikovaného člověka (nemocný vylučuje bakterie močí, popřípadě i stolicí), alimentární cestou (kontaminovaná voda).

Imunita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Imunita buněčného typu je po překonaní choroby solidní a dlouhodobá.

Laboratorní diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Izolace bakterií z krve, moči, výjimečně ze stolice;
  • Widalova reakce – stanovení protilátek proti O, H a Vi antigenům z krve.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ATB – lékem volby je chloramfenikolStátní úřad pro kontrolu léčiv: chloramfenikol, dále se používají fluorochinolony a ampicilin.
  • U bacilonosičství je ATB terapie často neúčinná, přistupuje se k cholecystektomii.

Prevence je možná aplikací vakcíny s deficientními mutanty salmonel. Doporučuje se při návštěvě zemí s nízkým hygienickým standardem. Vakcína začíná působit až po 2 týdnech, účinná je asi 3 roky.

Salmonella Paratyphi B[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jako jediná z paratyfových salmonel se vyskytuje na našem území.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dá se říct, že je to mírnější forma břišního tyfu.

Laboratorní diagnostika a léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Stejná jako u břišního tyfu.

Ostatní salmonelly[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Většinu salmonelóz způsobují zooantropopatogenní sérotypy salmonel, které se primárně vyskytují u zvířat.
  • Alimentární nákaza lidí se děje prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin nebo vaječných výrobků − majonézy, krémy, pomazánky, zmrzlina.

Salmonella Typhimurium a Salmonella Enteritidis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nejčastější původce explozivních infekcí epidemicky napadajících lidi, které spojuje společné stravování.

Patogenita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Určité složky O-antigenu blokují fagocytózu nebo brání aktivaci komplementu alternativní cestou.
  • Některé kmeny produkují cytotoxíny poškozující buňky epitelu nebo někdy i enterotoxin.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nejznámější forma je gastroenteritida – "salmonelóza" – nevolnosti, zvacení, bolesti břicha, horečka.
  • Onemocnění ustupuje za 1−3 dny, ale vylučování salmonel přetrvává i týdny.
  • Metastatické hnisavé formy – v kostech, na meningách v kloubech −vyvolávají určité sérotypy: S. Cholereasuis, S. Dublin, S. Panama.

Laboratorní diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ke kultivaci se odesílá stolice, příp. podezřelá potravina;
  • při metastatické formě: krev, hnis, likvor...

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nutné zjištění citlivosti na ATB při léčení extraintestinální formy;
  • při gastroenteritidě podáváme antiseptika a hydratujeme.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.
  • JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1270-4.