Salmonelová enteritida

Z WikiSkript

Salmonelová enteritida
Salmonella enteritis
Salmonella bact.
Salmonella bact.
Původce Salmonella enteritidis
Rizikové faktory nedostatečně zpracované výrobky z masa a vajec
Přenos kontaminovaná potrava
Inkubační doba většinou 10-12 hodin
Klinický obraz zvracení, Symptom ikona.png horečka, vodnaté až zelené stolice, škroukání a bolesti v břiše
Diagnostika kultivace stolice, KO, CRP
Léčba symptomatická (hlavní je rehydratace)
Komplikace bakteriemie => osteomyelitida, abscesy, endokarditida
Incidence v ČR 100 případů/100.000 obyvatel ročně
Klasifikace a odkazy
MKN A02.0
MeSH ID D012480
MedlinePlus 001149
Medscape 228174

Salmonelózy u nás patří k nejčastějším průjmovým onemocněním dětí i dospělých. Existuje více než 2000 sérotypů salmonel. U lidí v našich podmínkách způsobují onemocnění nejčastěji Salmonella enteritidis a S. typhimurium. Zdrojem nákazy jsou zvířata, ptáci a jejich produkty – maso a vejce. Jedná se tedy o antropozoonózy. Dominují příznaky postižení GIT.

Jen málo salmonel je adaptováno pouze na člověka – patří mezi ně S. typhi, S. paratyphi A a S. paratyphi C. Jejich typickým příznakem je horečka.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách Břišní tyfus, Paratyfus.

Etiologie a epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Zdrojem nákazy je infikované zvíře, vzácně člověk. Vehikulem infekce je kontaminovaná potrava – nedostatečně zpracované výrobky z masa a vajec (majonézy, vaječné krémy, zmrzlina, sekaná, tlačenka aj., zejména pak neznámého nebo nespolehlivého původu). Infekční dávka je vysoká (k nákaze je nutné 106–109 živých mikrobů). Vnímavější jsou novorozenci, kojenci a lidé se sníženou aciditou žaludku, u nichž stačí k infekci podstatně nižší množství mikrobů. Přímý přenos z člověka na člověka je nepravděpodobný a vyskytuje se jen při velmi hrubých závadách v osobní hygieně anebo u osob s nízkým stavem imunity.

Salmonelózu v současné době spolu s kampylobakterovou enteritidou řadíme k nejčastějším alimentárním infekcím. Incidence salmonelóz se v ČR od roku 2010 pohybuje kolem 100 případů/100.000 obyvatel (kulminace v roce 1995 – asi 500 případů/100.000 obyvatel [2]). Současný stav je pravděpodobně i výsledkem příslušných zoohygienických opatření, včetně vakcinace drůbeže [3].

Nákaza má typický sezónní průběh s maximem v letních měsících. Nejpostiženější věkovou kategorií jsou děti ve věku do 5 let.

Inkubační doba je 8–48 hodin (většinou 10–12 hodin).[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Nevůle, Symptom ikona.png zvracení, Symptom ikona.png horečka, Symptom ikona.png vodnaté až zelené stolice,
  • škroukání a Symptom ikona.png bolesti v břiše,
  • při delší dehydrataci je riziko extrarenální urémie až smrti,
  • u imunokompromitovaných může dojít k tyfoidnímu průběhu – dominují horečky,
  • vzácně může dojít k postižení orgánů – osteomyelitidě, endokarditidě či abscesům v měkkých tkáních,
  • vylučování salmonel může přetrvávat týdny až měsíce.[1]

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Rehydratace, úprava minerálního metabolismu,
  • antibiotika nejsou vhodná – zpravidla prodlouží dobu vylučování salmonel,
  • lze podat dezinficiencia (Endiaron®) či adsorbencia obsahující kaolin (Smecta®),
  • kontraindikovány jsou prostředky zpomalující peristaltiku,
  • při přetrvávající pozitivitě v rekonvalescenci, event. u nosičů pracujících v potravinářství lze podat fluorochinolonyCAVE!!! u dětí jsou kontraindikovány,
  • při tyfoidním průběhu nebo při orgánových manifestacích je nutná hospitalizace a intenzivní ATB léčba (chloramfenikol, cefalosporiny III. generace, event. fluorochinolony).[1]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 607-608. ISBN 80-7262-178-5.
  2. Infekční nemoci 2011 [online] . UZIS ČR, 2012. Dostupné také z <http://www.uzis.cz/system/files/infnem2011.pdf>. ISBN 978-80-7280-981-3
  3. ŠATRÁN, Petr a Josef DUBEN. Nákazy zvířat přenosné na člověka a bezpečnost potravin [online] . 1. vydání. UZPI, 2006. Dostupné také z <http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Nakazy%20zvirat%20prenosne%20na%20cloveka.pdf>. ISBN 80-7271-180-6.