Sfingolipidy

Z WikiSkript
Struktura sfingolipidů a jejich stavebních složek

Sfingolipidy ve své molekule obsahují složitý aminoalkohol (sfingosinovou bázi), sfingosin. Většina sfingolipidů je přítomna v buněčných membránách, kde vystupují jako antigenní determinanty.

Podle substituentů na C1 a C2 sfingosinu můžeme sfingolipidy dělit na

  1. ceramidy (N-acylsfingosiny),
  2. fosfosfingolipidy (sfingomyeliny),
  3. glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).

Ceramidy (N-acylsfingosiny)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ceramidy vznikají navázáním mastné kyseliny na aminoskupinu sfingosinu amidovou vazbou. Mezi nejčastěji zastoupené mastné kyseliny v ceramidech patří kyselina palmitová, stearová, nervonová a lignocerová. Ceramidy se vyskytují v mozkové tkáni, kde hrají důležitou roli v biosyntéze a katabolismu sfingolipidů.

Fosfosfingolipidy (sfingomyeliny)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou deriváty ceramidů, na první uhlík sfingosinu je esterově vázána kyselina fosforečná, jejíž druhý hydroxyl je esterifikovaný cholinem. Fosfosfingolipidy patří mezi nejrozšířenější sfingolipidy v živočišných tkáních. Jsou součástí bílé hmoty mozkové a myelinových pochev nervů.

Glykosfingolipidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou také deriváty ceramidů, ve kterých je na první uhlík pomocí O-glykosidové vazby navázána sacharidová složka. Pokud je to jedna hexóza (nejčastěji galaktóza nebo gluzkóza, popřípadě jejich deriváty), mluvíme o cerebrosidech. Cerebrosidy se podílejí na stavbě myelinových pochev a slouží jako prekurzory pro složitější glykosfingolipidy, například pro sulfatidy (galaktosylceramidy esterifikované kyselinou sírovou), globosidy či gangliosidy.

Gangliosidy obsahují více monosacharidových jednotek a některou sialovou kyselinu (tj. derivát neuraminové kyseliny).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 0 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
  • MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 2. vydání. Jinočany : H&H, 2002. 871 s. ISBN 80-7319-013-3.