Sialoadenitida

Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy

Dítě s příušnicemi

Sialoadenitidy jsou záněty slinných žláz. Lze je rozdělit na:

1. imunosialoadenitidy;
2. infekční sialoadenitidy;
   • bakteriální;
   • virové;
   • specifické (syfilis, TBC, aktinomykóza);
3. sialoadenitida z ozáření.

Imunosialoadenitidy

Do této skupiny chorob slinných žláz patří tzv. myoepiteliální sialoadenitidy, což je autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje jako součást Sjögrenova syndromu.

• Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou: revmatoidní artritida, xeroftalmie, xerostomie.
• U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku maligního lymfomu.
• Podáváme imunosupresiva a kortikosteroidy.

Akutní virová sialoadenitida

 Podrobnější informace naleznete na stránce Příušnice.

Akutní virová sialoadenitida je způsobena virem příušnic (příušnice), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.

• Často se vyskytuje v dětství.
• Kromě gl. parotis může být postižen i CNS, varlata, ovaria, pankreas nebo sluchový nerv.
• Léčba je symptomatická.

Akutní bakteriální sialoadenitida

Jedná se o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při dehydrataci jakožto ascendetní duktální infekce.

• Zánět je monoglandulární a probíhá unilaterálně.
• Příznaky jsou zduření, bolestivost, porucha funkce, slina je vazká až hnisavá. Je možné vyhmatat rezistenci.
• Onemocnění může být komplikováno vznikem abscesu, který je následně nutné řešit chirurgicky.
• Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci ATB.

Chronická bakteriální sialoadenitida

Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy

Chronická fibropruduktivní sialoadenitida

Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní zánět, jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. Küttnerův nádor.

• Léčba spočívá v exstirpaci žlázy.

Chronická rekurentní parotitida (Morbus Payen; Parotitis recidivans)

Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická.

• Vyskytuje se především v dětství (mezi 1. a 14. rokem), v pubertě většinou odezní.
• Onemocnění má charakteristický sialografický obraz. Celá žláza je prostoupena množstvím kulatých dutinek zvětšujících se v nepravidelné cisterny v průběhu onemocnění.
• V době ataky léčíme antibiotiky.

Sialoadenitida z ozáření

Jde o patologický stav projevující se do 24 hodin po vystavení ionizujícímu záření. Jeho závažnost závisí na dávce záření, po několika dnech může dojít k návratu k původnímu stavu.

• Dochází k edému a nekróze acinů, parenchym žlázy atrofuje, epitel se stává metaplastický nebo atypicky proliferuje.
• Je přítomna intersticiální fibróza.
• Onemocnění je součástí orální mukozitidy.
• Léčba spočívá v náhradě sliny.

Odkazy

Související články

• Nemoci slinných žláz
• Vyšetřovací metody v ORL/přehled
• Slina

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.

Použitá literatura

• KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.

• KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. vydání. Praha : Galén, 1999. ISBN 80-7262-022-3.

• WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-7169-975-6.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.