Spála

Z WikiSkript
Spála
Scarlet Fever
Scarlatina
Lakunární angína
Lakunární angína
Původce Streptococcus pyogenes
Přenos kapénkami
Inkubační doba 2-5 dní
Klinický obraz streptokoková angína se spálovým exantémem, malinový jazyk, petechie na patře, mírná lymfadenopatie, Šrámkův příznak
Diagnostika kultivace výtěru, KO, sérologie
Léčba PNC/erythromycin, symptomatická, izolace
Komplikace absces (peritonzilární, retrofaryngeální), akutní glomerulonefritida, revmatická horečka
Incidence v ČR 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok
Klasifikace a odkazy
MKN-10 A38
MeSH ID D012541
MedlinePlus 000974
Medscape 1053253
Spálový exantém

Spála, scarlatina, je infekční exantémové onemocnění vyvolané beta-hemolytickým streptokokem skupiny AStreptococcus pyogenes, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou.

Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho pyrogennímu exotoxinu. V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky (ASLO).[1] Vzniklý exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a protilátkami na úrovni kapilár.

Původce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Streptococcus pyogenes – beta-hemolytický streptokok skupiny A;

  • podle struktury M proteinu má asi 80 sérotypů;
  • tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu (A, B, C) – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin (funkčně superantigen).

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj: nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin;
  • přenos: kapénkami;
  • vstupní cesta: nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“);
  • incidence v ČR (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;[2]
  • nejčastěji ve věku 3–10 let;
  • inkubační doba: 2–5 dní.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Malinový jazyk
  • Streptokoková angína se spálovým exantémem;
  • horečka, zvracení, bolesti břicha;[3]
  • exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách;
  • kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“);
  • v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem („Filatovův příznak“);
  • malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula;[3]
  • drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích („Šrámkův příznak“);[4]
  • mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin;[3]
  • v současnosti je průběh lehký:
    • angína je katarální, horečka nízká;
    • vyrážky málo, trvá krátce;
    • komplikace jsou vzácné.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Kultivace výtěru z mandlí;
  • krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie;
  • sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek (ASLO) v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O a antideoxyribonukleázy B).

Diferenciální diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba penicilinem
  • podléhá hlášení


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv
  2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
  3. a b c d TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 685. ISBN 978-0-19-856573-4.
  4. ROTTENBERG, Jan. Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid [online] In solen.cz. Jaro a léto v ordinaci a lékárně. 1. vydání. Olomouc : Solen, 2010. 138 s. s. 48-57. Dostupné také z <www.solen.cz>. ISBN 978-80-87327-32-6
  5. http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv; 23. duben 2008; MUDr. Pavla Křížová, CSc.