Spazmolytika

Z WikiSkript

Spasmolytika jsou léky odstraňující spasmus vnitřních dutých orgánů trávícího (biliární kolika) a urogenitálního ústrojí (ledvinová kolika). Neovlivňují hladkou svalovinu cév a bronchů. Jsou podávány při bolestech mající původ v urogenitální (např. dysmenorea) či trávicí soustavě, dále při migrénách, kolikách aj.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Spasmolytika můžeme dělit do 3 kategorií dle mechanismu účinku:

  • Neurotropní spasmolytika – mají parasympatolytickou funkci.
  • Muskulotropní spasmolytika – působí jako blokátory kalciových kanálů.
  • Spasmoanalgetika – kombinované přípravky obohacené o analgetický účinek.

Neurotropní spasmolytika[upravit | editovat zdroj]

Jejich účinek je zprostředkován skrze působení na receptorech vegetativního nervového systému. Mechanismus účinku spočívá v antagonismu spasmolytik k muskarinovým receptorům, jedná se tedy o parasympatolytika. Dělíme je na neselektivní a selektivní: Neselektivní spasmolytika blokují nespecifické muskarinové receptory. Na rozdíl od nich selektivní spasmolytika působí na specifické muskarinové receptory.

Neselektivní[upravit | editovat zdroj]

  • Atropin – pro množství nežádoucích účinků se nepoužívá.
  • Butylskopolamin – používá se převážně u žlučníkových či renálních kolik. Špatně se však vstřebává ze střeva, proto je u něj vhodná parenterální aplikace.
  • Ipratropium

Selektivní[upravit | editovat zdroj]

  • Pirenzepin – u nás se již nepoužívá.

Muskulotropní spasmolytika[upravit | editovat zdroj]

Tato spasmolytika na rozdíl od předchozích navozují i relaxaci hladké svaloviny cév. Stejně jako předchozí je můžeme rozdělit na 2 skupiny. První skupinou jsou spasmolytika papaverinového typu, která zpomalují degradaci cAMP inhibicí fosfodiesterázy, tudíž zvyšují hladiny cAMP a navozují relaxaci svaloviny. Druhou skupinou jsou spasmolytika blokující kalciový kanál.

Spasmolytika papaverinového typu[upravit | editovat zdroj]

  • Papaverin – alkaloid opia, avšak nemá euforický ani analgetický účinek. Pro svou nízkou specifitu se již nepoužívá.
  • Drotaverin (Nospa)
  • Pitofenon (součást Algifenu)

Spasmolytika blokující kalciový kanál[upravit | editovat zdroj]

  • Pinaverin

Spasmoanalgetika[upravit | editovat zdroj]

Jsou, jak již název napovídá, složeny z kombinace spasmolytik a analgetik. Používají se často v kombinaci s muskulotropními spasmolytiky. Nutno dodat, že tato farmakoterapie je vhodná pro krátkodobější užívání (po gynekologických operacích, při biliárních kolikách aj.). Nejčastěji se v kombinaci se spasmolytiky používají tato analgetika:

  • Metamizol
  • Pethidin – ten má však menší spasmolytické účinky.
  • Tramadol

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno výše, hlavní využití spasmolytika nacházejí v tišení akutních bolestí a spasmů trávicího a urogenitálního ústrojí.

Indikace spasmolytik[upravit | editovat zdroj]

  • Dráždivý tračník.
  • Spastické stavy.
  • Flatulence.
  • Dumping syndrom aj.

Indikace spasmoanalgetik[upravit | editovat zdroj]

  • Spastická dysmenorea.
  • Biliární a renální koliky.
  • Chronické pankreatitidy aj.

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Glaukom, atonie střev, benigní hyperplazie prostaty, tachykardie, retence moči.

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

Největší množství nežádoucích účinků způsobují parasympatolytika, menší procento je poté způsobeno opioidy – retence moči, tachykardie či tachyarytmie, zvýšení nitroočního tlaku, excitace, poruchy akomodace, toxické megakolon, paralytický ileus.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 2., zcela přeprac. a doplň. Praha: Grada, 2014. 400 s. ISBN 9788024741574.
  • LÜLLMANN, Heinz, et al. Farmakologie a toxikologie. 2. české vydání. Praha : Grada, 2004. 725 s. ISBN 80-247-0836-1.