Spirochety

Z WikiSkript

Spirochety jsou kmen (phylum) jemných, spirálovitě stočených bakterií. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm[1]). Nebarví se příliš dobře běžnými bakteriologickými technikami.

Rozlišujeme následující rody spirochet:

  • Borrelia
  • Leptospira
  • Treponema

Rod Borrelia[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • spirální, pohyblivé bakterie
  • obtížně se kultivují na umělých kultivačních půdách
  • barví se dobře anilinovými barvivy
  • jsou paraziti člověka i zvířat
  • jejich mezihostitelem jsou členovci

Borrelia hermsii[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • je původcem rekurentní horečky
  • mezihostitelem je klíště nebo veš
Borrelia burgdorferi

Borrelia burgdorferi[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Borrelia burgdorferi.
  • 4–30 μm[1] dlouhá, spirálovitě stočená
  • vyvolává multiorgánové postižení – lymeskou borreliózu
  • je mikroaerofilní, vyžaduje komplexní kultivační půdu (N-acetylglukosaminy, aminokyseliny, vitaminy, nukleotidy)
  • generační doba je poměrně dlouhá – 12 hodin[1]
  • přenašečem jsou infikovaná klíšťata

Borrelia recurrentis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • až 30 μm dlouhá, do 5–10 nepravidelných závitů stočená[1]
  • je původcem rekurentní horečky
  • přenašečem jsou infikované vši
  • po pomnožení v hostiteli dochází k rozvoji horečky
  • horečka po několika dnech odezní, po 3–10 dnech[1] dochází k rekurenci – odtud název
  • vhodným antibiotikem je tetracyklin

Rod Leptospira[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • spirální, pohyblivé bakterie
  • živí se saprofyticky nebo parazitují na zvířatech
  • výjimečně nakazí člověka – především lidé pracující se zvířaty (antropozoonóza)

Leptospira biflexa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • saprofytická bakterie žijící ve vlhké půdě
Leptospira interrogans

Leptospira interrogans[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • bakteriologové uvažují o jejím rozdělení na 7 druhů[1] – spojených s klinickými jednotkami
  • Leptospira icterohaemorrhagiae je původcem Weilovy choroby
  • bakterie se šíří do všech tkání, poškozuje endotel, způsobuje hemoragie a ikterus
  • mezi faktory patogenity patří pravděpodobně bakteriální toxiny, cytotoxické faktory jako fosfolipázy atd.
  • roste dobře v kulturách s bovinním albuminem
  • generační doba je dlouhá – 7 až 16 hodin[1]
  • jsou obligatorně aerobní

Rod Treponema[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Postižení kůže tropickou frambézií
  • spirální, pohyblivé bakterie, 5–20 μm dlouhé, s pravidelnými závity[1]
  • zahrnuje druhy patogenní pro člověka i anaerobní druhy nepatogenní
  • má velmi dlouhou kultivační dobu – 10 až 30 hodin, nejdelší z kmene spirochet[1]
  • nepatogenní druhy se vyskytují například v dutině ústní a mohou vyvolat "falešný poplach" kvůli jejích antigenní příbuznosti s patogenními

Treponema pertenue[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Treponema carateum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vyskytuje se převážně v Americe
  • způsobuje chronické onemocnění kůže zvané pinta
  • onemocnění se léčí penicilinem
Treponema pallidum

Treponema pallidum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Treponema pallidum.
  • tvarem i velikostí neodlišitelná od ostatních druhů
  • je původcem syfilis
  • neroste ani v kultivačních médiích ani v kuřecích embryích
  • pro kultivaci se používá intratestikulární inokulace (varlat králíka)
  • je velmi citlivá na zevní vlivy


Zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.