Sterilizace

Z WikiSkript


Sterilizace jsou metody ochrany před otěhotněním, kde otěhotnění není dále možné bez pomoci metod asistované reprodukce. Výkon zabrání otěhotnění, ale nejsou odstraněny ani poškozeny samotné pohlavní žlázy. V těle muže ani ženy nedochází k žádným hormonálním změnám.

  • Sterilizaci v ČR nově upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
  • Je to velmi spolehlivá antikoncepční metoda. Uvádí se Pearlův index 0,02.

Podle dnešní právní normy rozlišujeme sterilizaci ze zdravotních důvodů (hrazená ze systému veř. zdrav. pojištění) a na vlastní žádost (hrazena pacientem). Zákon vyžaduje zasedání komise pouze u pacienta s omezenou svéprávností tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí; a u nezletilého pacienta. [1]

Před sterilizací na vlastní žádost je nutno splnit následující podmínky:

  • Minimální věk 21 let
  • Způsobilost k právním úkonům
  • Vlastnoručně podepsaná žádost
  • Poučení pacienta o provedení zákroku, jeho následcích, rizicích atd. Pacient poučení potvrdí podpisem
  • Následně běží 14denní lhůta na rozmyšlenou
  • Po 14 dnech žadatel udělí souhlas podpisem bezprostředně před zákrokem

Sterilizace ze zdravotních důvodů se liší minimálním věkem 18 let a 7denní lhůtou na rozmyšlenou před zákrokem. [1]

Sterilizace ženy

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Zdravotní komplikací sterilizace mohou být pooperační komplikace, ale jsou velmi vzácné. Chtěná sterilizace u psychicky zdravé ženy, nemá následky psychické. Nejobávanějším rizikem je možnost, že si žena či muž následně sterilizaci rozmyslí. Je proto je velmi důležité, aby byli žadatelé dostatečně poučeni o charakteru zákroku a jeho nevratnosti. Důsledkem této chirurgické metody je trvalá neplodnost, kterou lze vyřešit již jen metodou IVF (in vitro fertilizace).

Sterilizace ženy[upravit | editovat zdroj]

Písmeno F ukazuje na místo, kde se provádí vasektomie.

Principem sterilizace u ženy je zneprůchodnění vejcovodů. Sterilizaci lze provádět laparotomicky, laparoskopicky či z vaginálního přístupu. Poslední z uvedených se dnes již nevyužívá. Laparotomický přístup je používaný tam, kde je laparotomie prováděna z jiného důvodu (císařský řez).

  • Nejvíce se ale využívá laparoskopie. Při tomto druhu operačního přístupu je možné přerušit vejcovod elektrickým proudem, naložením kroužků či svorek nebo odstraněním celých vejcovodů (salpingektomie).

Sterilizace muže[upravit | editovat zdroj]

Provádí se podvaz chámovodů (tzv. vazektomie). Nástup neplodnosti lze očekávat po 15 ejakulacích, doporučuje se však kontrola spermiogramu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b § 12–16 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve spojení s § 3032 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • Roztočil Aleš a kolektiv. . Moderní gynekologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 508 s. ISBN 802472832X.



Související články[upravit | editovat zdroj]